Tak už to byly dva roky, kdy levicoví aktivisté z Kliniky nelegálně obsadili objekt bývalé polikliniky na pražském Žižkově. Sice následně jim báťuška Andrej vyjednal nájemní smlouvu na rok, ta ale dávno vypršela. Klinikáři přesto objekt i přes výzvy majitele a zásahy policie odmítají opustit. Situace je o to bizarnější, že jedním z vůdců radikálních aktivistů je vědecký pracovník Univerzity Karlovy, Arnošt Novák z Fakulty humanitních studií. A svým chováním minimálně porušuje Etický kodex univerzity, podle advokáta Rozehnala dokonce páchá trestný čin. „Obsazení domu, který je ve vlastnictví někoho jiného, je trestným činem, a to neoprávněným zásahem do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru,“ vysvětluje Aleš Rozehnal.

Připomeňme Novákova vyjádření pro DVTV, o nichž jsme již ve Svobodném fóru psali. „Chápu to správně, že jste se snažili obsadit něco, co vám nepatří?“ zeptal se tehdy moderátor Martin Veselovský. „Ano, chápete to správně,“ odvětil vážně Arnošt Novák. „A tak je to správně?“ pokračoval moderátor. „Z našeho pohledu ano. My jsme vstoupili do budovy, která byla pět let prázdná, chátrala, byla ve vlastnictví státu……“ A další. „(My chceme), aby se o některých věcech začalo diskutovat. Třeba o tom neomezeném právu na vlastnictví. Jestli to neomezené vlastnictví je legitimní. Jestli si vlastník se svým majetkem může dělat, co chce! My si myslíme, že to je špatně,“ řekl Novák doslova.

Tady vědecký pracovník univerzity explicitně zpochybňoval Listinu lidských práv a svobod. Tímto vyjádřením nadto veřejně obhajoval páchání dnes už dlouhodobé trestné činnosti skupinou levicových aktivistů, v jejímž čele stojí. „Své pracovní povinnosti si plní a jeho občanské aktivity jsou zcela jeho záležitostí, není na mně, abych je sledovala či kontrolovala. Hodnocení případné protiprávnosti chování kohokoli je na nezávislých soudech, nikoli na mně. Zmiňovaný rozhovor pro DVTV jsem neviděla, tudíž se k vytrženým úryvkům z něj, navíc bez kontextu, nebudu vyjadřovat,“ odpověděla mi děkanka Fakulty humanitních studií Marie Pětová. Ovšem v Etickém kodexu Univerzity Karlovy se v bodě 8 píše: „Je-li při vědecké, umělecké nebo jiné tvůrčí práci nezbytně nutné konat činnosti, u kterých existuje možné riziko trestněprávně relevantních následků nebo které jsou jinak riskantní, vykonává je v souladu se svým postavením a odborností, s nejvyšší obezřetností, v souladu s právními předpisy, lege artis a dobrými mravy.“

Podobný případ řešila Jihočeská univerzita v souvislosti s politickými aktivitami Martina Konvičky. Tehdy se rektor od výroků protiislámského aktivisty veřejně distancoval. „Velice mě zneklidňují nejenom stupňující se hulvátství prezentovaných výroků v konfliktních diskusích, ale též společenské nebezpečí těchto nepřátelských projevů,“ napsal kromě jiného ve svém komuniké rektor Libor Grubhoffer. Podle etického kodexu musí zároveň akademický pracovník dbát na dobré jméno univerzity a vyhýbat se aktivitám, které by na univerzitu vrhaly špatné světlo. Dodejme, že aktivity Martina Konvičky na rozdíl od Arnošta Nováka se pohybovaly pouze ve verbální rovině.

Advokát Aleš Rozehnal se domnívá, že pokud člen akademické obce vědomě poruší Etický kodex Univerzity Karlovy, jedná se o porušení pracovní kázně. Tedy, sečteno, podtrženo. Arnošt Novák zřejmě páchá trestnou činnost, porušuje etický kodex univerzity, jedná zcela nepochybně v rozporu s dobrými mravy, a – nic se neděje. Děkanka Marie Pětová zůstává v klidu. Asi nebudu jediný, kdo si myslí, že v pražské akademické obci je cosi nezdravého a možná i nebezpečného. Protože, kdo jiný by měl ve společnosti nést mravní étos a rozhodnými postoji požadovat dodržování zákonů a etických norem?