Je dobrým zvykem nové doby, že malé firmy se ocitají pod drobnohledem finančních úřadů a u mnoha z nich si kontroly doslova podávají dveře. Agrofert tyto problémy nezná. Za posledních šest let holding navštívila jediná daňová kontrola, a to ještě vynucená v souvislosti s šetřením korunových dluhopisů.
[ctete postid=“181171″ title=“EET nemá velký efekt, kontroly jsou laxní, stěžuje si šéf asociace Juračka“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/02/Juračka-Babiš-385×230.jpeg“ excerpt=“Předseda Asociace českého tradičního obchodu Zdeněk Juračka si postěžoval, že kvůli “ permalink=“http://forum24.cz/eet-nema-velky-efekt-kontroly-jsou-laxni-stezuje-si-sef-asociace-juracka/“]181171[/ctete]
Andrej Babiš vstoupil na politické kolbiště se sloganem, že všichni podnikatelé kradou, populárním v nemalé části společnosti. Podle zvýšené aktivity finanční správy to vypadá tak, že měl na mysli zejména malé firmy a živnostníky, kam cílí největší záběr státní represe.
Pod svícnem největší tma
To lze doložit růstem administrativních povinností podnikatelů při kontaktu s úřady, kde hrozí vysoké sankce i za neúmyslná drobná pochybení či opomenutí. Finanční správa si libuje, jak dokonale šlape systém on-line pokladen EET, kde loni provedla 78 tisíc kontrol a rozdala více než čtyři tisíce pokut v celkové výši zhruba 40 milionů korun.
Je tak uměle vytvářena atmosféra strachu a permanentního tlaku, kdy finanční úředníci chodí na kontroly EET do některých podniků opakovaně a průměrná výše pokuty dosahuje 10 tisíc korun. Veškeré sliby minulé vlády omezit byrokracii selhaly. Naopak vyšplhala do rekordní úrovně, na čemž se klíčovou měrou podílel resort financí v držení hnutí ANO.
Na druhé straně platí, že pod svícnem je největší tma. O tom svědčí případ samotného Agrofertu, tedy obřího holdingu s celkovými tržbami 167 miliard korun a ziskem 8,6 miliardy v roce 2016. Jak zjistil server iROZHLAS.cz po čtyřech měsících úsilí, finanční úřady přistoupily k jeho daňové kontrole loni poprvé za posledních šest let.
Pět let bez daňové kontroly
Přitom se jedná o moloch uplatňující agresivní daňovou optimalizaci, čemuž odpovídají relativně nízké odvody daně z příjmu a některé publikované finanční operace jeho firem, podezřelé z umělého snižování daňového základu. Toto zjištění se týká samotného Agrofertu, nikoli jeho jednotlivých společností, kde jsou počty a výsledky případných kontrol neznámé.
Specializovaný finanční úřad přiznal, že daňová kontrola nebyla v Agrofertu minimálně pět let od roku 2012, tedy po celou dobu působení Andreje Babiše ve vládě. Teprve loni došlo k posunu, i když úředníci odmítli zveřejnit, o jaké šetření se jedná. S nejvyšší pravděpodobností se kontrola týká korunových dluhopisů, které byly jedením z důvodů, proč musel Andrej Babiš opustit vládu.
Kauza korunových dluhopisů začala loni v lednu, kdy bylo na současného premiéra v demisi podáno trestní oznámení kvůli možnému krácení daně a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Andrej Babiš v letech 2013 a 2014 nakoupil od společnosti Agrofert za velmi výhodných podmínek korunové dluhopisy v objemu 1,5 miliardy korun, část z nich už ve funkci ministra financí. Ročně tak získává 90 milionů korun, které nemusí danit.
25 trestních oznámení kvůli dluhopisům
Finanční správa v čele s Martinem Janečkem se dluhopisy zpočátku odmítala zabývat. Teprve po nástupu nového ministra financí Ivana Pilného a pod tlakem opozičních i koaličních představitelů začala finanční správa skutečně konat. Dnes je situace taková, že finanční úředníci provádějí daňové kontroly u 416 firem, které tento typ dluhopisů využily, přičemž je ukončily u 64 z nich.
Finanční správa zatím v této věci podala 25 trestních oznámení a vyměřila 52 dodatečných daňových přiznání v celkové výši 12,5 milionu korun. Že by mezi postiženými firmami byl i Agrofert, kvůli kterému byla celá aféra vyvolána, není známo, ovšem představit si to lze jen stěží.
Byrokracie stoupá
Co je však průkazné, na nadměrnou byrokratickou zátěž si stěžuje naprostá většina podnikatelů. Jedněmi z největších problémů jsou zpřísněné sankce a vyšší počet kontrol, často se opakujících několikrát v průběhu roku.
V této souvislosti lze zmínit extrémní příklady, kdy finanční úřady udělují pokutu ve výši 11 tisíc za nevydání účtenky v ceně zboží 10 korun, pokutu ve výši 18 tisíc za nezaevidovaných 200 korun nebo pokutu 6 tisíc za nenamarkované zboží v hodnotě 11 korun.
Liboru Uhlíkovi, pořadateli řemeslných jarmarků, farmářských trhů a dalších kulturních akcí, přišlo jen v roce 2016 celkem 26 kontrol z různých úřadů státní správy. „Tolik jsem nezažil dohromady za předchozích dvacet let,“ uvedl k tomu. Uhlík patřil k veřejným kritikům systému EET a přístupu Andreje Babiše k malým podnikatelům. Souvislost se zvýšeným počtem kontrol může být čistě náhodná.
Kontrola zboží v ceně 2 korun
Za příklad naprosté úřední absurdity lze považovat postup finančního úřadu Prahy 5, kolující na sociálních sítích. Jeho pracovníci už několik týdnů řeší storno EET na nákup zboží ve výši 2 a 17 korun z loňského září. Majitel malého obchodu s potravinami, kde jsou zákazníky zejména pacienti a nemocniční personál, byl úřadem vyzván, aby toto storno vysvětlil, jinak mu hrozí pokuta.
[ctete postid=“181323″ title=“Rozpory v ANO kvůli Okamurovi, vadí i komunistům. Babiše to netrápí“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/02/Okamura-Filip-Babiš-385×230.jpeg“ excerpt=“Hnutí ANO se samo vhání do pasti. Nepřipouští, aby v čele vlády nestál trestně “ permalink=“http://forum24.cz/rozpory-v-ano-kvuli-okamurovi-vadi-i-komunistum-babise-to-netrapi/“]181323[/ctete]
Problém těchto kontrol a sankcí – pro malé podnikatele často citelných – spočívá v tom, že se zatím nepodařilo důvěryhodně prokázat, že má nákladný a byrokratický systém on-line pokladen EET významnější dopad na vyšší výběr daní. Přesně naopak, což dnes zpochybňují i někteří jeho původní podporovatelé typu předsedy Asociace českého tradičního obchodu Zdeňka Juračky.
Přitom malé podnikání zahrnuje zhruba sedm procent celkového objemu šedé ekonomiky a celkový výběr daní v tomto segmentu je v konečném součtu zanedbatelný. Zvýšená státní represe naopak zvyšuje motivaci přecházet do šedé ekonomiky.
Příklad Agrofertu ukazuje, že pro velké firmy se naopak nic zásadního nemění. Šéf hnutí ANO při nástupu do funkce ministra financí rovněž prohlašoval, že přebíral finanční správu v rozkladu, přičemž Praha se stala daňovým rájem, kde chodí daňová kontrola jednou za 300 let.
Nebýt aféry korunových dluhopisů, možná by se tento bizarní údaj týkal i jeho Agrofertu, zatímco počet nejrůznějších kontrol v čele s finančními úřady u malých podnikatelů razantně stoupá.