V Rusku se podle českých historiků zvyšuje tlak na tamní nevládní organizace a nezávislé badatele, kteří se věnují výzkumu nedávných dějin své země. Kromě toho, že upozorňují na zločiny komunistického režimu v bývalém Sovětském svazu a východní Evropě, také často kritizují současnou ruskou vládní politiku. Jsou šikanováni a je jim upírán přístup k financování, upozornili dnes historici na závěr dvoudenní mezinárodní konference Historie versus propaganda – Vztah k minulosti v současném Rusku, která se konala v Praze.
„Jsme v těsném kontaktu s badateli a archiváři bývalého Sovětského svazu. Sledujeme situaci a vidíme, jak jsou v poslední době pod čím dál větším tlakem státu. Vede se proti nim štvavá kampaň v médiích, třeba proti muzeu Perm-36,“ řekl historik Štěpán Černoušek z Ústavu pro studium totalitních režimů a autor serveru Gulag.cz.
Ruská vláda se podle něj snaží relativizovat totalitní minulost a například vyzdvihovat diktátora Josifa Stalina, stavět mu pomníky, nebo hovořit o událostech srpna 1968 a invazi do Československa jako o přátelské pomoci. „To nás velmi znepokojuje,“ zdůraznil. Návštěvníci konference se proto podepsali pod Výzvu českých historiků. Chtějí podpořit svobodné a kritické zkoumání sovětských dějin v současném Rusku.
Organizace, třeba sdružení Memorial, původní muzeum Perm-36 nebo Centrum Sacharova a další, jsou šikanovány či musí fungovat pod dehonestujícím označením „zahraniční agent“. O této nálepce rozhoduje ruské ministerstvo spravedlnosti nebo prokuratura. Jde většinou o organizaci, která je propojena se zahraničím nebo dostává nějaké zahraniční finance. Neznamená to sice zákaz činnosti, ale organizace se pravidelně musejí hlásit do registrů a podstupují restriktivní finanční kontroly.
„To všechno probíhá na základě prověrky. Ta může mít různou podobu. Někdy vypadá jako nečekané přepadení organizace. Nastoupí tam lidé, kteří začnou všechno prověřovat za přítomnosti ozbrojených sil, nebo to proběhne jen tak, že dostanete faxem dopis, který to oznámí,“ uvedl ředitel Centra Sacharova Sergej Lukaševskij, který se zaměřuje na historii disidentského hnutí a dodržování lidských práv v Rusku. Právě moskevské centrum po zavedení restrikcí zaznamenalo úbytek exkurzí ze škol, organizace v regionech jsou ale prý postiženy mnohem více.
„Jde nejen o organizace, které kritizují vládu, ale i takové, které jen uspořádaly konferenci, kde někdo kritizoval,“ poznamenal Lukaševskij. Nezávislou práci mohou provádět jen díky finanční podpoře z ciziny, vybírat peníze na činnost prostřednictvím národních sbírek nelze.
V dnešním Rusku jsou podle předsedy sněmovního zahraničního výboru Karla Schwarzenberga zjevné snahy rehabilitovat stalinskou dobu. „Každý národ si vytvoří svoje mýty, někdy nebezpečné mýty o svých dějinách,“ řekl na konferenci. Upozornil, že i v ČR by se mohlo podlehnout pokušení vidět nejtemnější stránky dějin v růžovém světle, pokud se odkloní od demokracie.
