Jednou z nejvýznamnějších událostí minulého roku ve světě výtvarného umění bylo 500. výročí úmrtí slavného nizozemského malíře Hieronyma Bosche (asi 1450–1516). Při této příležitosti se konaly hned dvě veké výstavy, přibližující jeho dílo. Ta první se na jaře 2016 otevřela v Boschově rodišti, ´s-Hertogenbosch, hlavním městě nizozemské provincie Severní Brabantsko. Do Noordbrabants muzea zavítalo na malířovu výstavu během necelých tří měsíců více než 420 tisíc návštěvníků. Téměř 6 tisíc návštěvníků denně ztrojnásobilo počet obyvatel tohoto starobylého městečka.

Od června byla Boschova výstava k vidění v Madridu, v Museo Nacional del Prado.  Do konce září se na Boschova díla přišlo podívat téměř 590 tisíc lidí, což byla pětina veškerých návštěvníků galerie za rok. Po tomto úspěchu se rozhodl Prado opustit ředitel Miguel Zugaza, který podle svých slov splnil právě díky výstavě H. Bosche všechny své cíle. Galerie Prado se v současnosti připravuje především na rok 2019, kdy oslaví 200. výročí svého založení. Při této příležitosti by mělo být otevřeno i nové křídlo budovy muzea, podle návrhů britského architekta Normana Fostera a jeho španělského kolegy Carla Rubia.

Bosch se svým dílem řadí k rané nizozemské renesanci, a je proto ovlivněn tvorbou iluminace. Někdy je řazen k pokračovatelům doznívající gotiky, kterou jeho miniatury často připomínají. Dílo se vyznačuje moralizujícími tématy, zápasem mezi dobrem a zlem. K tomuto účelu Bosch vyobrazuje s velkou fantazií zvířata, části lidských těl, stroje a démony. Právě kvůli své démoničnosti „freudovské“ noční můry si vzali Hieronyma Bosche za svůj vzor surrealisté. Například v dílech Salvadora Dalího či Maxe Ernsta je inspirace Boschem velmi patrná.

Ač by se mohlo zdát, že malíř musel být během svého života kvůli provokativnosti svých děl považován za kacíře, poslední výzkumy o jeho životě dokládají, že Hieronymus Bosch byl respektovanou postavou v komunitě svého rodiště. Byl členem nejprestižnějšího náboženského bratrstva ve městě a jistá výstřednost jeho umění mu naopak přilákala mnoho bohatých mecenášů a obdivovatelů.

Předmětem dohadů a mnoha debat se stává skutečný počet Boschových autorských děl. On sám podepsal pouze sedm svých prací a není jisté, zda všechna díla jemu někdy připisovaná byla vytvořena právě jeho rukou. Na počátku 16. století vznikla řada kopií a variací na jeho obrazy, jelikož svou tvorbou ovlivnil mnoho následovníků. V současnosti se odborníci shodují zhruba na počtu 25 obrazů a stejném počtu kreseb, které lze považovat za pravé. Mezi jeho nejznámější díla patří například Zahrada pozemských rozkošíLoď bláznů či Sedm smrtelných hříchů.

 

 

Sbirka

Kateřina Valentová
Kateřina Valentová
Další články autora