V Německu proběhnou v neděli 24. září po čtyřech letech volby do spolkového sněmu. Na jedněch z posledních předvolebních mítinků v Berlíně voliči SPD o šanci opozičního lídra Martina Schulze stát se kancléřem silně pochybovali. Hlas sociálním demokratům dají, nikdo ale nepočítá, že by po dvanácti letech Angelu Merkelovou mohl ve funkci kdokoliv vystřídat. Evropští politici přicházejí a odcházejí, jen „Mutti“ zůstává.

Německu se vyhýbají politické kontroverze i vládní krize. To, co se nám zdá zpoza německých hranic nemožné, totiž parlamentní volby v řádném termínu, je v Německu normou. Předsedkyně Křesťanskodemokratické unie Angela Merkelová stojí v čele státu od roku 2005. Zítra se pravděpodobně pustí počtvrté do koaličních vyjednávání a otevře se jí tak přímá cesta k roku 2021. Tehdy se stane nejdéle vládnoucím kancléřem v německých dějinách. Předstihne Helmuta Kohla. Už o dva roky dřív pak Konrada Adenauera.

Odkud se bere stabilita německé společnosti a Merkelová jejím zdrojem nebo zrcadlem, jsme se zeptali politologa a publicisty Jaroslava Šonky, jenž v Německu přechodně žije od roku 1968. Řeč přišla nejen na migrační krizi, ale i další problémy pociťované napříč společností.

Ačkoliv se německá společnost zdá být zvenčí jednotná ve své lásce k pořádku a k Merkelové, podle Šonky mezi Východem a Západem nadále přetrvávají velké rozdíly. „V bývalém východním Německu lidé například rychle přeskočí k netolerantním sdělením, kdy začnou nadávat novinářům, ne snad protože by dělali v tomto okamžiku něco špatně, ale protože jsou novináři. Potom ale existují také vrstvy, které mají blízko k církvím a církve mají bližního definovaného tím slovem z evangelia. Bližní je opravdu bližní a bližní se nekádruje, jestli je muslim nebo není muslim, odkud je a odkud není, lidé se starají o lidi v nouzi a starají se z toho motivu, že si přečetli Bibli.“

Jaroslav Šonka věří v konečný úspěch integračního procesu statisíců příchozích. Německo má podle něj s procesem dlouholeté zkušenosti. „Tureckého původu je třeba šéf Strany zelených, který mluví ošklivou švábštinou. Turka v něm člověk vůbec nevidí. Tam jsou určité kolejnice nastavené, jak ty lidi integrovat. Český postoj odsuzující poměr k tomuto problému, že tedy jsou to všechno nějací nevzdělaní lidé, kteří neumějí číst a psát, je špatný.“

Řeč přišla také na srovnání s českou společností a její cestou transformace, která podle všeho zatím nebyla ukončena. V rozhovoru se dále dozvíte:

Jaké další problémy trápí současnou německou společnost?

Jaké kvality Angelu Merkelovou udržují na politické špici?

Proč by Turci měli začít jezdit na exkurze do Osvětimi?

A proč bychom se měli před německou tradicí připomínání historie sklonit a přestat se o komunismu bavit pouze v médiích?

—————–

Jaroslav Šonka: Politolog, publicista, odborník na evropskou politiku se zaměřením na Evropskou unii. Bývalý ředitel Evropského institutu odkazu šoa. Publikoval práce na téma mezinárodních vztahů a transformačních procesů.

 

Johana Kudrnová
Johana Kudrnová
Další články autora
Pavel Hofman
Pavel Hofman
Fotograf a kameraman deníku FORUM 24
Další články autora