Ono to zase s nesnášenlivostí Tomio Okamury k čemukoliv cizímu nebude tak horké. Jde spíš o politický marketing, který v současnosti předseda SPD používá jako nejúčinnější zbraň k získání voličů. Ve skutečnosti je Okamura velmi multikulturní, což v minulosti dokazoval několikrát. Třeba i v pořadu Den D, kde neměl problém prezentovat se jako sultán.
Když ještě Tomio Okamura neobchodoval se strachem, ale působil jako podnikatel v oblasti cestovního ruchu, vystupoval i v pořadu Den D. Zde jako jeden z potenciálních investorů hodnotil projekty, které nabízeli začínající podnikatelé, toužící po penězích těch, kteří je mají a jsou ochotni je zainvestovat do jejich nápadu.
V momentě, kdy se v pořadu objevila Hana Laila Fatima Kotálová se svou taneční terapií, na kterou sháněla půl milionu korun, neměl současný bojovník proti islámu, uprchlíkům a všemu arabskému problém se převtělit do role sultána. Za to by ho nyní jeho voliči dozajista nepochválili. Tehdy jeho tanečkům tleskali i bývalý Babišův ministr financí Ivan Pilný nebo současná ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková, kteří také vystupovali ve Dni D jako investoři.
Okamura skutečně není tak oddaným vlastencem, za kterého se považuje. Voliči SPD už by měli konečně začít chápat, že jejich vzor je pouze politickým obchodníkem, který populisticky zneužívá současnou vlnu odporu proti uprchlíkům a všemu, co ztělesňují. V roce 2009 neměl Okamura problém převléknout se za sultána, jeho současná rétorika je tedy pouhou přetvářkou.