„Kde je tisk svobodný a lidé schopni číst, tam je vše v pořádku.“ Thomas Jefferson
3. května slavíme Světový den svobody tisku, který v roce 1993 poprvé vyhlásila OSN. Za 25 let od té chvíle přišlo o život 2418 novinářů. Zemřeli, protože na nejvyšší profesionální úrovni informovali o dění na tomto světě – psali zkrátka pravdu. Většina z nich byla zavražděna jen kvůli pocitu ohrožení moci mocichtivých lidí, a to politiků, kteří byli zvoleni do svých funkcí, aby sloužili lidem a své vlasti. Nikoliv k tomu, aby hromadili své soukromé bohatství, omezovali svobodu a demokracii ve svých zemích a už vůbec ne k tomu, aby odstraňovali nepohodlné lidi. To jsme nedávno viděli málem v přímém přenosu na Slovensku. Není to tak dlouho, kdy náš prezident vtipkoval o likvidaci novinářů, kterých je prý mnoho. Jindy chtěl zase zabít kameramana, pokud ho nepřestane filmovat. Ten jenom dělal svou práci – chtěl zachytit příchod českého prezidenta k řečnickému pultu. Jindy zase s humorem sobě vlastním pohovořil o možnosti nedemokratického odstranění českého premiéra ruskou útočnou puškou známou jako kalašnikov. Tou samou puškou, kterou na Čechy stříleli Rusové při přepadení naší země v srpnu 1968.
A jsme doma. Je rok 2018 a politiků, kteří zjistili, že svoji moc mohou upevnit zneužitím médií, je u nás čím dál víc. Jsme častými svědky útoků na svobodu slova. Na Českou televizi je útočeno v podstatě permanentně. Především na zpravodajství, na pořady, jako jsou Reportéři ČT, 168 hodin a podobně. Tradičně vidíme útoky na FORUM 24, na Hospodářské noviny, respektive na Economii – nejčastěji přes osobu podnikatele Bakaly, na internetový i tištěný magazín Nezávislí.cz Sabiny Slonkové, Zprávy Seznam nebo na reportéry Českého rozhlasu a mnohá další média, která vykazují známky nezávislosti. Pokud takové útoky podniká „dřevěný moderátor“ (jak se říká majiteli TV Barrandov), je to sice nebezpečné, ale vlastně spíše k smíchu. I když hranice smíchu a trapnosti je v tomto případě velmi křehká. Pokud ale útoky na nezávislost médií přicházejí od nejvyšších ústavních činitelů naší země, je to alarmující důvod k obraně svobody. Kdysi přicházel mráz z Kremlu. Dnes je jím zachvácen Pražský hrad, Strakova akademie, Poslanecká sněmovna, sekretariáty nejrůznějších stran a hnutí, redakce politiky ovládaných médií, dezinformačních webů a podobně. Bylo by krásné, kdyby výše zmíněné instituce chtěly 3. května upřímně oslavit Světový den svobody tisku. Bez ruských útočných pušek zn. Kalašnikov, bez snahy vyvést Českou republiku ze svobodného světa a bez permanentních útoků na nezávislost českých médií.
Bylo by krásné, kdyby už konečně šli proletáři všech zemí do p*dele. Omlouvám se za neslušný výraz, ale patřím k těm, kteří budou svobodu tisku slavit, a tudíž ji tímto – téměř prezidentským způsobem – testuji. To zatím můžu. Děkuji za pochopení.
Podpořte nezávislá média a kupte si předplatné Revue FORUM na www.revueforum.cz. Děkujeme!