Sdružení Pravý břeh uspořádalo diskuzi na výbušná témata: Trump a brexit. Moderoval ji předseda ODS Petr Fiala. Hosty byli zahraničně-politický poradce prezidenta Zemana a dlouholetý diplomat Hynek Kmoníček, bývalý ministr obrany a diplomat Alexandr Vondra, bývalý politik a diplomat Michael Žantovský, politolog Stanislav Balík a komentátor serveru Echo24.cz Martin Weiss.
Organizátoři k diskuzi zvolili dvě na první pohled nepříliš související politická témata – nový americký prezident Donald Trump a rozchod Spojeného království a Evropské unie (tzv. „brexit“). Jak se však diskutující shodli, obě témata mají mnoho společného. Vypovídají totiž společně o změnách v americké i britské společnosti. Navíc jsou poučná také pro pochopení nedávných změn v Rakousku, České republice, do jisté míry v celé Evropské unii a dokonce třeba i v Turecku.
Trumpovi příznivci často pocházejí z podobného prostředí jako Britové, kteří si přáli odejít z EU. Mezi účastníky diskuze panovala shoda, že se jedná o vzpouru proti politikům, kteří se v politice zabydleli, o vzpouru proti establishmentu. Je v zájmu politiků související kampaně studovat. Během diskuze přišel hned několikrát na přetřes zejména Trumpův twitterový účet, který do značné míry nahradil setkávání Trumpa s novináři.
Alexandr Vondra doporučuje evropským politikům Trumpovu kampaň následovat. Ráno si uvařit kávu, dopoledne vymýšlet výživnou zlou větičku, kterou by bylo možné vypustit do světa, v poledne ji zveřejnit a ve zbytku dne se už jen bavit reakcemi.
Vondra upozorňuje, že by případné zvolení Hillary Clintonové znamenalo pokračující úpadek vlivu USA ve světě a pokračující konání „světového dobra“. Změna tedy podle něj byla potřebná. To však neznamená, že je prost obav. Připomněl, že Barack Obama nechal v totálním chaosu Blízký a Střední východ a bez jakýchkoli podmínek ustupoval Putinovskému Rusku. Každý prostor, který uvolnil, Putin vyplnil. Naproti tomu Trump bude uzavírat obchody. Něco za něco. Vrátí Spojeným státům velikost. Jenže možná na úkor nás. Vondra připomíná, že Trumpův požadavek, aby členové Severoatlantické aliance plnili své závazky, je oprávněný.
Dále Vondra také zmínil návrat pracovních míst do Ameriky jako významný bod Trumpova programu. Pokud sníží daně, jak sliboval, bude to přínosné. Vondra však má obavy ze zvyšování cel. Mohla by se tak ve světě roztočit spirála protekcionismu. Petr Fiala k tomu dodal, že právě protekcionismus Trumpovi ve volbách nahrál.
Hynek Kmoníček, který se chystá do USA jako velvyslanec, považuje Trumpa za fundamentalistu. Základem Trumpova působení bude jistě domácí politika. Pokud jde o politiku zahraniční, zjevně se snaží oživit trojúhelník Spojené státy, Ruská federace, Čínská lidová republika, jak zmínil také Michael Žantovský. Když chtěl prezident Nixon vyjednat lepší podmínky se Sovětským svazem, šel na to přes Čínu. Analogicky zřejmě bude chtít postupovat Trump. Přes Rusko k Číně. Klíčovou osobou pro zahraničí bude podle Kmoníčka poradce Michael Flynn. Na Trumpa a jeho twitter však není prakticky možné působit, takže nemá smysl zkoumat, kdo ho bude nejvíce ovlivňovat. Martin Weiss však upozornil na vliv ze strany Trumpovy rodiny.
Při výběru členů kabinetu se podle Kmoníčka snaží uspokojit celou Republikánskou stranu. Připomeňme však, že jeho viceprezident či kandidáti na ministry zahraničí i obrany vyvolali nadšení u klíčových členů vlády George W. Bushe. Podle Kmoníčka bude Trumpova éra ve znamení rozhodnutí, která pan prezident udělá, protože neví, že se to nedělá, tedy ve znamení tzv. trampot, jak je nazval Kmoníček.
Michael Žantovský se publiku svěřil, že se v souvislosti s Trumpem i brexitem nemůže zbavit některých obav. Nechce přitom příliš věštit. George W. Bush měl být také prezidentem primárně na domácí scéně, pak však přišlo „11. září“.
Žantovského hlavní obava spočívá v Trumpově snaze posílit vztahy s Moskvou. Cenu za lepší vztahy totiž může zaplatit buď Blízkým a Středním východem, nebo Evropou. Další jeho obavy vyplývají z toho, že Trump nemá konzistentní program. Žantovský to řekl naopak. Sám sebe obvinil z hanebného selhávání při hledání konzistentního programu v Trumpových myšlenkách. Naproti tomu Petr Fiala u Trumpa nějaké hodnoty nalézá. Zejména takové, které dávají naději střední a nižší třídě. Jak upozorňuje Žantovský, Trump nepatří do evangelizující části Republikánské strany ani třeba do hnutí Tea Party. Připomeňme, že totiž sice slibuje radikální snížení daní, zároveň však prosazuje výše uvedený protekcionismus.
Stanislav Balík vidí Trumpa (ale i např. těsně poraženého kandidáta na rakouského prezidenta Hofera, přičemž ani vítěz voleb nepochází ze dvou historicky hlavních stran, či současnou polskou vládu) jako krátkodobou anomálii. Není totiž podle něj dlouhodobě možné vyhrávat u tak široké skupiny lidí rozdílných zájmů, jako jsou dělníci, živnostníci, obyvatelé venkova i lidé z maloměst. Jenže v tom tkví podle Balíka problém. Trump je možná měkký restart. Až však dojde k nutnému zklamání části jeho voličů, může přijít tvrdý reset. Výsledky ve Spojených státech, v Británii v případě brexitu i v Rakousku byly hodně těsné a představovaly ostré rozdělení. Demokratičtí politici si podle Balíka musí uvědomit, že politika je na okraji zájmu lidí. Lidé příliš nerozumí boji proti zákazu kouření jako boji proti nějakému principu (omezování svobody podnikání). Trump podle Balíka uspěl také díky tomu, že nabídl vrácení moci školským radám (čili rodičům) či ideologicky nezdeformované školství. Obdobně brexit znamená vrácení moci domů.
Podle Martina Weisse je u Trumpa věcí náhody, co mu kdo napsal do projevů, a třeba o takové otázce decentralizace (viz ony školské samosprávy apod.) zřejmě nikdy nepřemýšlel. Také Weiss si všímá Trumpova twitteru jako obrovského fenoménu. Trump na něm mimo jiné s úspěchem vzkazuje velkým firmám, aby neodcházely do ciziny. Mluví se tak prý nyní o „vojensko‑průmyslově‑twitterovém komplexu“. Weiss upozorňuje, že klíčový vliv v týmu zvoleného prezidenta mají Trumpovy děti a jeho zeť, který se dokonce stane jeho poradcem. Když byl navíc Trump dotázán na hrdiny, nejprve vysvětlil, že pojem „hrdinové“ nemá rád, protože nikdy nejsou až tak skvělí, jak je prezentováno, a následně se rozhovořil o svém otci a jeho obchodních schopnostech a o sobě. Trump měl podle Weisse takovou šanci k rychlému nástupu především proto, že „ideologové“ Republikánské strany nedocenili nejistý život zaměstnanců a jediné, co jim neustále nabízeli, byly nízké daně.
O brexitu se nejvíce rozhovořil Michael Žantovský. Všímá si neustálého, několik desetiletí trvajícího poklesu účasti v „eurovolbách“, postupného nárůstu netradičních radikálních hnutí v Evropském parlamentu a snah ve světě (tedy nejen u nás) o „manažovanou“ či „vedenou“ demokracii, popřípadě demokracii jednoho muže.
Evropské unii doporučuje zejména zrušení možnosti pro kvalifikovanou většinu přehlasovat menší „hráče“. Jednak je to nedemokratické, jednak je tím Unie rozkládána. Dále naléhá na zachování obchodních vztahů s Británií a nabádá, abychom se nenechali rozštěpit a nenechali si vzít demokracii.
Podle Alexandra Vondry je brexit problémem spíše pro EU než pro Británii. Nejliberálnějším vlivným státem v EU se nyní stane Německo. Londýnská City (mezinárodní finanční centrum) nebude nijak zvlášť oslabena a Británie si navíc dojedná, jak již bylo avizováno, volný obchod se Spojenými státy. Pro EU však bude uzavření takové dohody velký problém, zejména kvůli Francii.
Martin Weiss připomíná, že každý politik má občas rád nepřítele. Jen proto má být Británie po zásluze potrestána a má se jí vést špatně. K tomu se přidává letitý evropský antiamerikanismus.
Petr Fiala si stěžuje, že receptem EU na selhání kvůli užší integraci je užší integrace. Michael Žantovský souhlasí, raději však používá pojem „těsnější“ integrace, protože vyvolává pocit stále těsnějšího uvázání, až budeme uškrceni. Fiala však není tak skeptický jako mnozí lidé, kteří chtějí z EU pryč. V posledních měsících totiž po Evropě slýchá stále častěji hlasy pro rozvolnění integrace.
Účast byla velká, sál narvaný. Mezi posluchači bylo možné zahlédnout bývalou členku bankovní rady České národní banky Evu Zamrazilovou, poslance Marka Bendu, prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého, předsedu Asociace podnikatelů a manažerů Radomila Bábka, předsedu Občanského institutu Romana Jocha, ekonomickou redaktorku serveru Echo24.cz Lenku Zlámalovou či bývalou starostku Prahy 3 Milenu Kozumplíkovou.