Čekalo se, že Miloš Zeman na audienci u britské královny Alžběty II. způsobí nějaké faux pas. Ačkoliv se nejčernější představy o tom, že si český prezident řekne třeba o popelník nebo začne řešit s královnou její věk, naštěstí nenaplnily, stejně Zeman ostudu udělal. A mohl za ni jeho egoismus.

Už před odjezdem například odborník na etiketu Ladislav Špaček upozorňoval na některá úskalí, která by mohla návštěva způsobit. Jmenoval například to, jak s královnou mluvit. „Konverzaci zahajuje zásadně královna, kterou není možné oslovit,“ varoval bývalý spolupracovník Václava Havla.

Zeman ovšem žádné zásady nectí, takže po dvou vteřinách, kdy vstoupil do místnosti za královnou, už mluvil. Přímo na ni halekal. Místo toho, aby vyčkal, až ho Její Veličenstvo osloví. Tím to však pouze začalo.

Když si Alžběta myslela, že se zeptá Zemanovy ženy, pokolikáté je v Londýně, začal jí český prezident vyprávět, kdy byl naposled v Londýně on a že se potkal s Tonym Blairem, svým přítelem. A potom přišla další ostuda.

Zeman se totiž královny zeptal, zda je jeho domněnka, že již zažila deset premiérů, správná. A to je úplně to samé, jako by na spustil svou připravenou otázku na způsob, jak se dožít devadesáti let. S panovnicí se o věku zásadně nehovoří.

Když už si Zeman neodpustil projev svého buranství, mohl se alespoň obléci tak, jak při audienci nařizuje protokol. Pro setkání, kterého se zúčastnil český prezident, se píše o nutnosti mít žaket a první dámě by neměl chybět klobouk. Samostatnou kapitolou jsou Zemanovy boty.

Na tu chvíli u královny si přece jen mohl vzít slušnou obuv. I když je ta, co měl, dozajista pohodlnější a pomáhá mu v jeho špatném zdravotním stavu, Alžběta II. si zaslouží největší respekt a její host si to musí uvědomit. To by ovšem nesměl být sebestředný Zeman.