Ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner zaměstnal jako poradce bývalého slovenského politika Tomáše Malatinského, kterého provázelo několik skandálních kauz. Mezi ně patří schválení rekordních daňových úlev Agrofertu ve výši 1,5 miliardy korun. Naplňují se tak slova premiéra, že řídí vládu jako „rodinu“?

„Řídím vládu jako rodinnou firmu a já jsem hlava té rodiny,“ zdůraznil Andrej Babiš počátkem února v rozhovoru Lidovým novinám. Reagoval tak na spor kolem dodatku k memorandu o lithiu, navrhovaného ministrem průmyslu a obchodu. Stěžoval si na Hünerův postup, že měl za úkol nejdříve předložit právní analýzu k memorandu na vládu, což prý zbytečným mediálním prohlášením nesplnil.

Rodinná firma

Nyní pomiňme, nakolik šlo o vážně míněný nesoulad v této pseudokauze, nebo spíše o výsledek vydírání komunistů, kteří chtěli kvůli dodatku ukončit jednání o toleranci menšinového kabinetu hnutí ANO. Premiérem použité mafiánské pojmosloví o vládě jako jím řízené rodině však docela sedí.

Mafiánské rodiny vždy držely pohromadě. Tento přístup se příliš neliší od postojů současných ministrů menšinové vlády ANO, kterým nijak nevadí, že je vede člověk obviněný ze závažného dotačního podvodu. Nejloajálnější členové „rodiny“ obvinění zpochybňují a útočí na policii a justici.

Soudržnost „rodinné firmy“ se projevuje i v čistkách ve státní správě, ačkoli vláda nemá vyjednanou důvěru, a měla by být nejen v personálních změnách velmi zdrženlivá. Nejkřiklavějším případem je čerstvé odvolání ředitele ziskové Fakultní nemocnice v Ostravě Svatopluka Němečka ministrem zdravotnictví v demisi Adamem Vojtěchem. Nelze se ubránit pochybnostem, že jde o vyřizování osobních účtů, jelikož Vojtěchův předchůdce Němeček měl vážné spory s Andrejem Babišem.

Pro fungování „rodin“ je charakteristická i inflitrace spřízněných spolupracovníků do státní správy. Podobně může vyznívat akvizice nejen manažerů napojených na Agrofert, ale i těch, kdo se holdingu v minulosti osvědčili.

Spojení s Pentou

Do této kategorie spadá přijetí bývalého ministra hospodářství Tomáše Malatinského na post poradce ministra průmyslu a obchodu Tomáše Hünera, který se s ním zná dlouhá léta. Zatím není jasné, jak bude tato práce honorovaná, ale v první řadě jde o uplatnění určitého vlivu a vyslání signálu, že je u nás možné vše. Už ani nepřekvapí, že tato zpráva, kterou přinesl server Neovlivní, rezonovala hlavně ve slovenských médiích, zatímco u nás zcela zapadla.

Na Slovensku vyvolalo toto angažmá údiv z toho důvodu, že Malatinský, který působil ve vládě Roberta Fica v letech 2012 až 2014, je spojován s několika kontroverzními kauzami, z nichž jedna se dotýká přímo oligarchova impéria.

Na titulní strany slovenských médií se dostal poté, co vyšlo najevo, že ještě ve funkci ministra pronajímal za 12,5 milionu korun ročně luxusní bratislavskou vilu Jaroslavu Haščákovi z vlivné investiční skupiny Penta. Haščák hraje jednu z klíčových rolí v dosud neukončené kauze Gorila, která před šesti lety otřásla slovenskou politickou scénou. Vysoce postavený manažer Penty se měl scházet s politiky a probírat s nimi provize a úplatky za privatizaci některých firem.

Pomáháme si

Slovenský server Aktuality.sk zase před třemi lety zjistil, že Malatinský ručí soukromé firmě Laná svým majetkem za úvěr ve výši 4,5 milionu eur z Privatbanky, kterou rovněž ovládá skupina Penta, s níž bývalý politik zjevně udržuje nadstandardní vztahy. Téže firmě ještě jako ministr podepsal dotaci ve výši přesahující dva miliony eur.

Malatinský blízké vztahy ke společnosti Laná ani netajil. „Je samozřejmá věc, že člověk má vztahy a ty vztahy jsou na to, že si pomáháme. Dnes pomohu někomu já a zítra pomůže on mně,“ komentoval tehdy podezření, že byl s firmou v úzkém kontaktu už v době udělení dotace.

Penta spojuje Malatinského i s Hünerem. Oba v letech 2002 a 2003 působili v představenstvu slovenské energetické společnosti Elektrovod, kde tehdy vlastnila Penta poloviční podíl, a Malatinský jí šéfoval.

Utajená daňová úleva pro Duslo

Nejzávažnější kauzou spojovanou se slovenským exministrem hospodářství je ovšem schválení na slovenské poměry rekordně vysokých daňových úlev ve výši 1,5 miliardy korun Agrofertu.

Babišův holding se v roce 2004 zmocnil jednoho z největších slovenských podniků Duslo Šala, vyrábějícího čpavek. Začátkem března 2014 se rozšířily zprávy, že Agrofert drží slovenskou vládu a stovky zaměstnanců této chemičky v šachu, protože zvažuje přesun výroby do Německa nebo České republiky. Údajně kvůli vysokým poplatkům za energii a distribuci plynu. Zachování výroby a naopak její rozšíření s investicí 310 milionů eur podmiňuje masivní státní dotací.

Poté dostaly události rychlý spád. Ještě v březnu prošel ve slovenském parlamentu, tehdy většinově ovládanému Ficovým Smerem, návrh poslance této strany a známého lobbisty Maroše Kondróta. Pravidla pro schvalování dotací byla upravena tak, že investice nad 200 milionů už nemusí projít veřejným připomínkováním a nemusí je schválit vláda. Od května téhož roku tak stačí pouze podpis ministra hospodářství a souhlas Evropské komise. Je nabíledni, že za celou touto transakcí byla tehdy viděna snaha vyjít vstříc Agrofertu v době, kdy byl jeho majitel současně ministrem financí české vlády.

Duslo podalo žádost o desetileté daňové prázdniny pro svou novou investici pět dní poté, co změna vešla v platnost. Tomáš Malatinský ji v utajení před veřejností, což bylo hlavním smyslem novely zákona, schválil 26. června a odeslal k posouzení Evropské komisi.

Babišův člověk Pavlis

Týden poté rezignoval z postu ministra a stal se Ficovým poradcem. „Projekt Duslo“ dotáhl do úspěšného konce jeho nástupce Pavol Pavlis, který se z pozice ministrova státního tajemníka případu věnoval a podle některých ohlasů už v té době de facto rezort řídil.

Pavlis je rovněž zajímavá postava. Jak v září 2014 uvedl server ekonomického think-tanku INESS, opoziční europoslanci Richard Sulík a Ivan Štefanec (strana Svoboda a solidarita) kritizovali jeho vážné podezření z konfliktu zájmů. Pavlis totiž v minulosti s Babišem podnikal ve společnosti Port Service Bratislava, překládající hnojiva vyráběná Duslem v bratislavském a komárňanském přístavu.

Sulík tehdy uvedl, že „daňová úleva pro Andreje Babiše ve výši téměř 60 milionů eur je absolutně nefér vůči všem podnikatelům a živnostníkům, kteří drží naši zemi ještě na nohou“. Na tuto výši státní dotace musí přispět zaplacením daní 40 tisíc firem.

Princip fungování „rodinné firmy“ je jednoduchý a přímočarý. Jak to říkal novopečený poradce ministra Hünera? Dnes pomohu někomu já a zítra pomůže on mně.

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Revue Forum Banner
Jiří Sezemský
Jiří Sezemský
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora