Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR, také vede tažení, jehož cílem je nahnat mládež na technické obory. Opakuje staré známé a absurdní argumenty.
V článku pro Lidové Noviny (8. 2.) mimo jiné napsal: „Dnešní nerovnováha na tomto trhu, kterou jsme si ještě před pár lety sotva uměli představit, je především varováním pro vzdělávací systém. Opravdu potřebujeme tolik gymnázií, poskytujících všeobecné střední vzdělání, když je málo řemeslníků? Opravdu potřebujeme tak velký počet absolventů vysokých škol humanitního zaměření, kteří horko těžko najdou uplatnění jen v různých neziskových organizacích? A nemáme těch neziskovek náhodou moc? Nabídka absolventů českého školství se prostě odtrhla od reálného života.“
Od reálného života se odtrhl Vladimír Dlouhý. Neodpustíme si poznámku, že z jeho životopisu je patrné, že sám se taky nehrnul do učebního oboru a přitom řemeslníka nebylo za socialismu možné sehnat. Ale držme se hospodářství.
Mohl by Vladimír Dlouhý ukázat nějakou statistiku, kolik vysokoškoláků najde uplatnění jen v neziskovkách? A i kdyby, co by na tom bylo špatného? Zřejmě jsou tam potřeba, když tam najdou práci. Musíme se trochu oprostit od ovčáčkovské představy o neziskovkách jako rejdišti neužitečných feministek a navíc pokud jde o peníze, tak 80 procent státních příspěvků jde do sportovních neziskovek. Tady zřejmě občan na ty absolventy humanitních oborů moc peněz nevydává. Má Vladimír Dlouhý něco proti sportu a sociální práci?
Dlouhému se také nezdá, že rodičům se nechce svoje děti dávat na učební obory, když pak jejich ratolesti mohou najít dobře placenou práci. Pak by nám ale měl vysvětlit, jak někoho donutit jít do učení, když na něj nezabírá ani vidina peněz, která jinak zabírá dost spolehlivě. Má se agitovat? Má se to přikázat? Fungovalo by to snad?
Je zvláštní, že pokud chybí řemeslníci, tak tady neviditelná ruka trhu nějak účinně nezasáhla. Tady asi bude nějaká nadstavbová příčina, soudruzi. Pokud ne, měli by nám ekonomové vysvětlit, co se děje a ne sdělovat, kam nahnat naši mládež po základní škole. Krom toho by bylo také zajímavé udělat výčet těch oborů, které jsou podle kapitánů průmyslu zbytečné. Aby se pak třeba nezjistilo, že zbytečné nejsou.
Pak ještě od Dlouhého přichází nářek nad úpadkem dnešní mládeže: „No a pak je tady nový jev, ovládající generaci dnešních dvacetiletých, kterým je preference volného času před kariérou a dobrým platem. S tím asi rychle nic neuděláme, je to jev pozorovatelný ve všech vyspělých zemích. Nicméně v době, kdy oni budou trávit volný čas, někdo bude muset pracovat.“
Za co si budou ten volný čas užívat, když nebudou ze všech sil pracovat, nám neříká. Zatím vidíme spíš jiný jev. Studenti při studiu pracují. Možná by se měli někteří lidé oprostit od mentality šéfů montovny. Zatím mohou vykládat, že záplatovat nedostatek pracovníků lidmi ze zahraničí není řešení. Otázka je, proč by nebylo. Takhle se to děje sto let, pokud se lidé mohou volně pohybovat a bude se to tak dít pořád. Poptávka, nabídka, ne?
