Polsko prochází další změnou, která budí pochybnosti o tom, kam se demokracie v zemi ubírá. Tentokrát jde o soudy. Není divu, že středoevropský prostor vzbuzuje v západnějších zemích jisté smíšené pocity.
Poslanci polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) přišli s návrhem zákona o nejvyšším soudu, který vyvolal hlasitou kritiku soudců i opozice jako další krok k posílení vlivu vládních politiků na justici. Pokud parlament text schválí, budou odvoláni všichni členové nejvyššího soudu, kterým neudělí výjimku ministr spravedlnosti. Za odvolané soudce pak ministr vybere nástupce.
Soud, který má v současnosti více než 80 soudců, je nadřízeným orgánem pro civilní, trestní i vojenské soudy a může rušit či opravovat jejich verdikty. (ČTK)
Konzervativní PiS už loni svými lidmi obsadila ústavní soud. V úterý sejm schválil novelu zákona o soudní radě, která dohlíží na činnost soudů a rozhoduje o jmenování a odvolávání soudců včetně členů nejvyššího soudu. Podle nové zákonné normy mají o složení této rady rozhodovat poslanci, zatímco dosud tak činili soudci.
„Takhle začíná diktatura,“ komentoval návrh týkající se nejvyššího soudu poslanec nejsilnější opoziční strany Občanská platforma (PO) Borys Budka. Exprezident Lech Walesa označil v rozhovoru s televizí TVN 24 návrh za „velmi nebezpečný a velmi hloupý“.
Teď ještě záleží na hlasování v senátu.
Konzervativcům je kritika lhostejná a tvrdí, že přece slibovali zlepšení práce soudů a že je to nutné pro provedení reforem. Jenže jde o princip, samozřejmě že každá výkonná moc nechce, aby se jí do výkonu moci něco moc pletlo a zdržovalo. Nikde ale není řečeno, že výkonná moc je osvícená a dělá správné věci. Pokud dělá věci pochybné nebo škodlivé, je naopak třeba, aby se jí vládlo co nejobtížněji. Výkonnost a efektivita nejsou samy o sobě automaticky nic dobrého, jde o to, kam směřují.
Nezávislost soudní moci a rozdělení různých složek moci (výkonná, zákonodárná, soudní) má svůj dobrý smysl. Pokud vládnoucí strana obsadí i ústavní soud svými lidmi a pak soudy dalších stupňů, její moc se může stát nekontrolovatelnou, protože je to konec právního státu a nikdo už nemůže vládcům nijak účinně vzdorovat.
Pro nás je to varování, že jedna strana, která získá absolutní většinu, dostane hned mocenské choutky a je těžké ji zastavit. Nikde není řečeno, že by se něco podobného, třeba za jednobarevné vlády ANO s podporou komunistů, nemohlo odehrát i u nás.