Zmateně a zdánlivě neškodně vypadající obrýlený chlapík hovořící československy je největší hrozbou demokracie v zemi.

Babiš je zvláštní fenomén. Nemá žádné fanatické zastánce jako Zeman. Nepořádají se pro něj nebo proti němu větší politické demonstrace. Má image trochu mocnějšího ouřady. Nevyvolává v tolika lidech odpor jako prezident a ani nevyvolává takovou lásku lidu.

Pokud je Zemanova „moudrost nad naše chápání“, tak u Babiše to vypadá, že jeho moudrost je zcela v intencích našeho chápání.

Stojí stranou všech hodnotových bojů v české společnosti. Není v centru boje za uprchlíky, nebo proti uprchlíkům. Za, nebo proti Putinovi. Za, nebo proti EU. Za, nebo proti Číně. Nevyvolává u většiny lidí takové emoce jako prezident. Tedy kromě poměrně malé skupinky pražských aktivistů.

Přesto volit tohoto chlapíka považuji za sebevraždu.

Nechápu, jak si někdo může myslet, že to „myslí dobře“, že „už má dost a nebude krást“ a že „zatočí se zkorumpovanými politiky“. Není zase tak obtížné se dobrat k informacím, které zpochybňují jeho morální integritu a problematizují jeho minulost. Nehodlám to sáhodlouze popisovat, ale zeptám se. Opravdu jste si jistí, že ke svým penězům přišel poctivě? A víte vůbec, jak k nim přišel a odkud je má? Opravdu je tak transparentní, že je tím bojovníkem se zkorumpovanými a zlobovanými politiky? Opravdu je v pořádku, že jako ministr financí vlastní (i když teď ne oficiálně) obrovský potravinářský holding, dále dvoje velké noviny a rozhlasovou stanici? To je normální?

Pokud si poctivě odpovíte na tyto otázky, musíte uznat, že Andrej Babiš nemá v politice co dělat. Ale přesto je předsedou nejsilnější strany v zemi. Něco je špatně. Lidé Babišovi důvěřují, i když k tomu nemají žádný logický důvod.

Když Babiš zaútočí na média stejně jako Donald Trump, lidem to nevadí. Nechává je to klidnými. Hlavní je, že to myslí dobře a i ten boj s Českou televizí určitě taky nějak myslí dobře. Proč věřit médiím, když tu máme milionáře a politika, a jak známo, milionáři a politici nikdy nelžou.

Každý ví, že ANO je soukromá strana Andreje Babiše a její členové jsou v ní jen do počtu, protože opravdu nejsme v Česku tak daleko, že by jen člověk mohl v parlamentu obsadit několik desítek křesel jednou osobou. Tudíž potřebuje nějaké poskoky, kteří tam budou docházet.

Je fascinující sledovat, s jakou lehkostí si tito poskoci odhlasovali ještě větší pravomoce pro Andreje Babiše a ještě větší poskokovitost své strany. Připomnělo mi to hlasování soudruhů v kulise parlamentu za totality, kdy jednohlasně odhlasovali cokoliv. Okupaci Ruskem, střelbu Lidových milicí do lidí, pronásledování politických vězňů. Beze slova a s úsměvem.

O tom, že tento příměr není nijak přehnaný, svědčí i samotná volba předsedy. Na předsedu strany byl jediný kandidát. Diskuse na toto téma se nevedla. To vám to opravdu není nijak podezřelé?

Babiš tímto sjezdem nejen upevnil svou moc ve straně. Tu měl stejně jistou. Spíš ukazuje lidem mimo stranu, že demokracie je jen problém, který dokáže vyřešit. A to je ten důvod, proč se Babiše už konečně začít bát, když to vše, co jsem vyjmenoval předtím, nevadí. Demokracie je pro něj jen problém, překážka. Navíc snadno vyřešitelná. Všimněte si, co slibuje. Že zatočí s korupcí, že zatočí s daňovými úniky, že se budeme mít ekonomicky dobře. Ale svobodu a demokracii vám neslibuje. Opravdu schválně si zkuste najít nějaké výroky Babiše o svobodě a demokracii. Nic nenajdete.

A to je právě to, co bude chtít. Naši svobodou. V podstatě slibuje návrat normalizace. Návrat Husáka (i s jeho československým jazykem). Nebojte se, budete mít k obědu řízky, budete mít auto a chatu, budete koukat na kraviny v televizi a budete držet hubu. Babiš je retro.

A tohle mě děsí. A mělo by to děsit i vás. A pokud vás to neděsí, děsí mě to ještě víc.

Ale to ještě není to nejhorší. Babiš totiž také překročil hranici, ze které není návratu. Překročil hranici systému. Co jiného než pokusem o změnu systému je jeho návrh na omezení počtu poslanců. Ukazuje, že Babiš je schopen pro volební vítězství slibovat i ústavní změny. To znamená, že mu není nic svaté.

Samozřejmě jeho návrh je populistický a nesmyslný. Tím, že omezíte počet poslanců, nezmenšíte agendu, kterou musejí poslanci řešit. Nezmenšíte počet zákonů, které musejí projednat. Nezmenšíte počet výborů, které jsou nutné ke kontrole vlády. Babišův návrh dává smysl pouze tehdy, pokud by parlament měl méně práce. Pokud by jeho pravomoci měly být omezeny a zákony a problémy se zprávou země by se měly řešit jinde.

Jestli vás neděsí ani tohle, pak nejste demokrati.

Tady nejde o likvidaci zlodějských politiků. Tady jde o likvidaci demokracie.

Je třeba začít se Babiše bát. Je třeba se podle toho chovat a je třeba podle toho volit.

Text je publikován s laskavým svolením autora.

Tomáš Peszyński
Tomáš Peszyński
Další články autora