Bývalý vysoce postavený důstojník ÚOOZ Luděk Vokál byl obviněný z vyzrazení policejní razie v kauze Vidkun. Tento případ přitom byl jednou z vlajkových lodí Roberta Šlachty, na kterých chtěl doložit zkorumpovanost části policistů, podnikatelů a politiků. Nyní se vržený bumerang obrací proti jeho blízkým spolupracovníkům.

Deník Právo přinesl zprávu (8. 2. 2018), že bývalý vedoucí oddělení operativy na odboru násilí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Luděk Vokál byl loni na podzim už podruhé obviněn, znovu kvůli vynášení informací ze živých kauz. Dozorový státní zástupce nedávno zamítl stížnost proti tomuto obvinění.

Spektakulární kauza Vidkun

Dne 13. října 2015 v ranních hodinách rozjel Robert Šlachta jednu ze svých obřích razií za účasti přímo napojených novinářů v čele s Jiřím Hynkem z České televize, podpořenou masivními úniky z vyšetřování především do Lidových novin. Doslova v živém televizním přenosu na Olomoucku probíhaly domovní prohlídky a zatýkání několika policistů, podnikatele Ivana Kyselého a hejtmana Jiřího Rozbořila kvůli údajným únikům z trestních řízení.

Spektakulární akce v případu známém jako Vidkun (název podle známého norského kolaboranta) navozovala dojem rozsáhlého zločinného spolčení. Samotný Šlachta byl prezentován jako neohrožený policista, který se nebojí říznout do vlastních řad, když inspektoři Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), mající vyšetřovat porušení zákona uvnitř policie, údajně selhávají. Málokdy se ovšem hovořilo o tom, že GIBS měla často svázané ruce neochotou dozorových státních zástupců pouštět je do živých spisů.

Na okraj. Kauza Vidkun, dozorovaná olomouckým vrchním státním zastupitelstvím Iva Ištvana, fungujícím v posledních letech jako justiční pobočka hnutí ANO, když se mimo jiné po jeho boku velmi iniciativně zapojilo do boje o policejní reformu, se dodnes příliš nepohnula z místa.

Únik informací Arifovičovi

Rozporuplně proto dnes vyznívá zjištění GIBS, že v den spuštění razie poslal Luděk Vokál svému známému, brněnskému podnikateli albánského původu Albinu Arifovičovi, informace o tom, co a proti komu se chystá.

„Důkazy k aktuálnímu obvinění pak (inspekce) našla v jeho tabletu, který mu tehdy zabavila. S Arifovičem si Vokál psal přes aplikaci Viber a podle všeho udělal chybu, že si pak konverzaci nesmazal,“ zjistilo Právo. Arifovič měl údajně obavy, aby se zátah nedotkl jeho byznysu a lidí s ním spojených, proto se prý Vokála dotázal, o co v kauze jde. A ten mu to údajně sdělil.

Vyzrazení této informace je o to podezřelejší, že Vokál k ní neměl mít žádný přístup. Razie se připravovala v naprostém utajení v okruhu nejužšího vedení ÚOOZ, a více než stovka zasahujících policistů se o ní dozvěděla těsně před samotným zahájením akce. Její závažnost nesnižuje ani Šlachtovo ujištění, že samotnou operaci nijak nenarušila.

Mimořádně znepokojivé

Vokál přitom byl zadržen a obviněn už dříve, krátce po spuštění operace Vidkun. I v tomto případě kvůli podezření z vynášení informací ze živých kauz Arifovičovi. Jeho zatčení proběhlo téměř bez povšimnutí médií a zcela je zastínila Šlachtova monstrózní razie, která nakonec vedla k jedinému zatím hmatatelnému výsledku, rezignaci ředitele GIBS Ivana Bílka.

Celý případ začal 21. října 2015, kdy byli po zásahu GIBS obviněni Luděk Vokál a Albin Arifovič. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) tehdy zatčení Vokála označil za „mimořádně znepokojivé“.

Klíčovou postavou případu je Arifovič, dříve napojený na mafii obchodující s drogami. Podle otevřených zdrojů dlouhodobě spolupracoval jako informátor s detektivy ÚOOZ, dokonce přímo s tehdejším ředitelem Robertem Šlachtou, který to nepopírá. GIBS obvinila Arifoviče z uplácení Vokála, mimo jiné mu věnoval automobil Škoda Octavia. Policista je kvůli tomu stíhaný za zneužití pravomoci úřední osoby a přijetí úplatků.

Jak později uvedl Radiožurnál, při následných domovních prohlídkách policie našla u Arifoviče velké množství citlivých policejních dokumentů a spisů. Většina z nich se týkala právě kauz, které zpracovával ÚOOZ. Šlo o případy spojené s řadou vlivných lidí z podsvětí, byznysu i politiky.

Deník Právo zase zjistil, že Vokál měl přes Arifoviče předat lobbistovi Romanu Janouškovi informace o tom, že se nemusí obávat dalšího vyšetřování v souvislosti s kauzou Ištvangate, po které padla vláda.

V neposlední řadě týdeník Euro loni na jaře přinesl závažnou informaci, že GIBS prověřuje odposlechy Arifoviče s Vokálem z let 2014 a 2015. Podnikatel v nich Vokálovi sděluje, že Šlachta měl „dřív rád prachy“, a naznačoval, že by je mohl v minulosti dostávat při vyšetřování trestné činnosti v době, kdy působil jako ředitel brněnské pobočky protidrogové centrály.

Vokál měl reagovat, že „dnes už to nemá, protože dělá pana Čistýho“. Vraždy a únosy ho prý nezajímají, protože se přeorientoval na politiku.

Jako Rádio Jerevan

Kdyby situace nebyla tak vážná, připomínala by pověstné Rádio Jerevan. Někteří čelní zaměstnanci bývalého ÚOOZ, podle spřízněných kruhů v čele s Andrejem Babišem jediného poctivého a nezkorumpovatelného ostrůvku v řadách policie, jsou sami podezřelí z porušování zákonů a korupce.

Z „brutálního“ úniku informací do podnikatelské sféry vyzrazujícího policejní razii není důvodně podezřelý policejní prezident Tomáš Tuhý, jak se Robert Šlachta s věrným pobočníkem Jiřím Komárkem – oba toho času zaměstnaní v rezortech spravovaných hnutím ANO – snažili lživě prezentovat veřejnosti a způsobili tím vládní krizi, ale naopak jeho lidé.

Ačkoli i v tomto případě platí presumpce neviny, je paradoxem nové doby, že existuje vážné podezření, že se v tomto boji proti „prohnilému“ systému nacházejí „shnilá jablka“ a „vidkunové“ i uvnitř kavalerie bojovníků za čistotu v policejních složkách. Je tak nabourávána mediálně vytvářená fikce sboru andělů v čele velké protikorupční revoluce, který si sám nestihl zamést před vlastním prahem.

 

 

 

Jiří Sezemský
Jiří Sezemský
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora