Finanční správa má problém. Měla by prověřovat svého nadřízeného, ministra financí Andreje Babiše (ANO). Jak však potvrdilo Generální finanční ředitelství pro iHNED.cz, na korunových dluhopisech zpravidla prověřuje pouze jejich úrokovou míru, a navíc odmítá plošné kontroly.

Podle serveru Respekt.cz z 30. dubna 2017 finanční úřad začal konečně šetřit i Babišovy korunové dluhopisy. Tiskový mluvčí koncernu Agrofert Karel Hanzelka tvrdí, že si finanční úřad vyžádal podklady již před několika týdny, ale nejedná se prý o samostatnou daňovou kontrolu dluhopisů, jak uvedly Novinky.cz.

V tom je právě zádrhel. Kontrola podezřelých podnikových dluhopisů s nominálními hodnotami po jedné koruně musí být zahájena nejpozději letos do 1. července, jak upozornil pro Hospodářské noviny bývalý šéf finanční správy Jiří Žežulka. Jinak budou případné podvody navždy promlčeny. Jenže ještě minimálně několik týdnů bude ministrem financí vysoce pravděpodobně Andrej Babiš, byť bude vláda působit zřejmě v demisi. Jeho spojenec prezident Miloš Zeman udělá nesporně všechno, aby svého „kamaráda z rozumu“ ve funkci udržel co nejdéle. Nebo ho v očekávaném druhém pokusu o sestavení vlády od voleb v roce 2013 jmenuje premiérem a Babiš si pak dočasně pověří řízením ministerstva třeba někoho ze svých příbuzných, kteří se z hlediska loajality osvědčili už při držení akcií Farmy Čapí hnízdo. Hrozí tedy promlčení možných Babišových daňových kriminálních činů, přičemž bychom se pak už ani nikdy pravomocně nedozvěděli, zda je Babiš v tomto případě opravdu kriminálním delikventem.

Pokud se finanční správa zajímá i v případě Agrofertu pouze o úrokovou míru, může Babiš zřejmě zůstat klidný. Ostatně, za samotné neplacení daní z úroků nese odpovědnost jejich příjemce, tedy Babiš, nikoli prověřovaný Agrofert. Úroková míra z půjček (úvěrů, dluhopisů apod.) mezi firmou a jejím významným (v tomto případě dokonce 100%) vlastníkem nesmí být stanovena abnormálně vysoko, aby tímto způsobem nedocházelo z důvodu daňové výhodnosti k vyvádění peněz z firmy.

Obdobná pravidla platí i mezi jednotlivými firmami uvnitř koncernů, a zdaleka ne jen pro cenu půjček, nýbrž pro cenu jakýchkoli vzájemných obchodů (jako je např. nákup materiálu či polotovarů). Spravedlivé (čili tržní) rozdělení zisků mezi jednotlivé firmy je totiž v zájmu případných menšinových akcionářů, dodavatelů poskytujících dodávky na fakturu (nebo snad dokonce na dlouhodobý úvěr), bank a dalších věřitelů i finančních úřadů jednotlivých států, kde firmy sídlí, aby si nepřesouvaly zisky do států s nižšími daněmi.

Agrofert však stanovil úrokovou míru svých desetiletých dluhopisů (které si pak v letech 2012 a 2014 koupil Babiš) na šest procent ročně, což se jeví jako míra přiměřená. Čím dlouhodobější půjčku požadujete, tím vyšší úrok totiž musíte nabídnout.

Vyjádření finanční správy napovídají, že korunové dluhopisy jako takové za problém nepovažuje. Jinak by je ostatně plošně prošetřovala. Až do konce roku 2012 si tak podle ní mohl kdokoli uměle dělit dluhopisy pro daňové účely, jak se mu zlíbilo. Kvůli tomuto přístupu, který se zdá být v rozporu se soudními rozhodnutími v obdobných případech, vážně hrozí, že Babiš už nikdy nebude muset doplatit desítky milionů na daních. Z pohledu Agrofertu je to daňová optimalizace.

Babiš chce mít postupně pod kontrolou příjmy každé hospody, autokempu, obchodu, instalatéra i kadeřnice včetně mnohých dýšek. Jestli od deseti tisíc takových živnostníků vybere na daních asi o pět tisíc více, teprve se tím zahladí díra, která prozatím vznikla kvůli jeho sobeckému postupu s korunovými podnikovými dluhopisy.

To však není všechno. Ať už je tento vychytralý postup trestným činem krácení daně, nebo daňovou optimalizací v mezích zákona, Babiš v něm hodlá i nadále pokračovat. Byl by ochotný začít platit daně, ale jedině v případě, že by byla jednoznačně (výslovně v zákoně) zavedena daň z korunových podnikových dluhopisů i pro ostatní vychytralé podnikatele, kteří uměle dělili dluhopisy svých podniků a teď každoročně odmítají zaplatit daň z přijatých úroků.

Proto také přišel se zákonem, který by ho do budoucna donutil platit daně. Přišel s ním však až poté, co se skandál provalil. Má to ale štěstí. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už v dubnu předvídal, že sněmovna možná nestihne Babišův návrh do konce volebního období schválit. Jestliže premiér podá demisi, Babišovy šance na neschválení zákona se ještě zvyšují. Prodlouží se tak období, po které nebude muset daně platit.

Jak známo, když padá vláda, máme si něco přát. Přejme si tedy kromě štěstí a zdraví také, aby ministr financí začal normálně platit daně.

Jakub Černý
Jakub Černý
Redaktor deníku FORUM 24
Další články autora