Sněmovní výbor pro bezpečnost projednal návrh kandidáta premiéra Andreje Babiše na nového ředitele GIBS Radima Dragouna poté, co byl vyštván jeho předchůdce Michal Murín. Opozice považuje výběrové řízení za netransparentní, přičemž hrozí ovládnutí inspekce státním zastupitelstvím.

Pochybnosti, které vzbudil výběr nového ředitele GIBS Radima Dragouna, jeho vystoupení na půdě výboru, kde představoval svoji koncepci, příliš nerozptýlilo. Zatímco poslanci hnutí ANO toto jednání považovali za formální a už dříve se s představami lounského okresního státního zástupce ztotožnili, pro opozici zůstává řada otázek nezodpovězených. Výhrady k nezávislému postavení výběrové komise a transparentnosti celého výběrového procesu projevili zástupci ODS, Pirátů a KDU-ČSL.

Netransparentní výběr

„Premiér Babiš ani zástupci Úřadu vlády nám nebyli v rozporu s prezentovanou ‚transparentností‘ schopni odpovědět na otázku, kdo určil členy výběrové komise, a proč v ní nebyl zastoupen policejní prezident, podobně jako vedoucí představitelé jiných bezpečnostních sborů, složek či dokonce zpravodajské služby. Úřad vlády navíc členům výboru odmítl identifikovat dva z dvanácti kandidátů, kteří se do výběrového řízení přihlásili,“ zhodnotil pro deník FORUM 24 Dragounovo představení místopředseda výboru Pavel Žáček (ODS).

Je skutečností, že se premiér často ohání tím, že nový ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) byl určen „poprvé v historii“ na základě „transparentního“ výběrového řízení, na které neměl žádný vliv. Vše ovšem spíše nasvědčuje původním obavám, že výběrové řízení bude jen sehrané divadélko, aby se před veřejností podařilo zastřít pachuť z nepřijatelného způsobu Murínovy likvidace.

Je třeba znovu připomenout, že Michal Murín rezignoval poté, co byl premiérem osobně vydírán skandalizací, šikanován účelovou kontrolou ministerstva financí a očerňován Babišovým tiskem a obskurním pořadem Kauzy Jaromíra Soukupa. Za zcela zásadního přispění špiček státního zastupitelství Pavla Zemana, Iva Ištvana a Lenky Bradáčové, které neskrývají zájem změnit chod inspekce podle svého gusta.

Nesrovnalosti ministerstva financí

Na tyto otázky žádné věrohodné vysvětlení dosud nepadlo. Ministerstvo financí nedávno oznámilo, že ukončilo kontrolu hospodaření generální inspekce. Odhalilo prý podezření z údajného porušení rozpočtové kázně ve výši 15 milionů korun v letech 2016 a 2017, na jehož základě bylo zahájeno trestní řízení. Pro premiéra Babiše je to potvrzení, že dlouhodobá kritika GIBS a bývalého ředitele Murína byla oprávněná.

Nejenže je nejasné, nakolik jsou tato obvinění podložená a nakolik jde jen o marketingovou větu použitelnou tady a teď, nehledě na výsledky trestního řízení. Současně je zajímavé, že kontrola rovněž vyčetla bývalému řediteli, že ubytovací zařízení poskytuje na základě jeho nařízení bezúplatně.

Tady by se ze strany ministerstva financí slušela jistá zdrženlivost. Není to tak dávno, co vyšlo najevo, že ministryně financí Alena Schillerová a ředitel Finanční správy Martin Janeček využívali služební byty na lukrativních místech v centru Prahy za extrémně výhodných finančních podmínek. Volal je někdo k odpovědnosti?

Mnohem závažnější je loňské zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu, které nalezlo nesrovnalosti v účetnictví ministerstva financí ve zcela mimořádném rozsahu. Jde například o chyby v podrozvahových účtech za více než 31 miliard korun nebo jiné nesprávnosti za více než 108 miliard korun.

Kontroloři NKÚ dále zjistili, že ministerstvo nevytvořilo žádné účetní rezervy ani nesnížilo hodnotu některého majetku, což zkresluje údaje o stavu jeho majetku či faktických závazcích až o desítky miliard korun. Neskutečný nepořádek v resortu Aleny Schillerové nechal premiér Babiš bez povšimnutí.

Babišova komise

Je směšné hovořit o transparentnosti výběrového řízení v režii Úřadu vlády, pokud v pětičlenné výběrové komisi zasedla většina členů přímo dosazená do svých funkcí hnutím ANO. Kdo to je?

Ředitel Finančního analytického útvaru Libor Kazda, o němž se už dříve hovořilo, že je mužem s výbornými kontakty na bývalého policistu a dnes ředitele bezpečnostní divize Agrofertu Jiřího Veselého.

Ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun působil jako poradce bývalého ministra obrany Martina Stropnického. Je považován za muže s blízkými vazbami na bývalého kontroverzního rozvědčíka Karla Randáka, který několik let pracoval pro Andreje Babiše ještě před jeho vstupem do politiky.

Ředitel Generálního ředitelství cel Milan Poulíček se ujal funkce po podivné čistce, jež vyústila v instalaci nového vedení s náměstkem ředitele Robertem Šlachtou, o něhož se Andrej Babiš ještě jako ministr financí postaral po demonstrativním odchodu z policie.

Tuto trojici doplňovali Generální ředitel Vězeňské služby Petr Dohnal, znovu jmenovaný do funkce bývalým ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem, a generální ředitel Hasičského záchranného sboru Drahoslav Ryba.

Je tedy zjevné, že výběrovou komisi měl premiér Andrej Babiš zcela pod kontrolou a neprošel by nikdo, kdo by vůči němu neprojevoval elementární loajalitu. Pokud Radim Dragoun ve své vizi kritizuje údajné propojení bývalého vedení GIBS s politickou sférou, aniž by je doložil jediným příkladem, kde by se mohlo projevit, tak stejné pochybnosti vzbuzuje právě složení „Babišovy“ výběrové komise a její rozhodování.

Ředitel GIBS „loutkou“ státních zástupců?

Nový ředitel GIBS dále zmiňuje problém nezákonných úniků informací z trestního řízení, aniž by uvedl ty nejzávažnější do deníků vlastněných Agrofertem z řady kauz dozorovaných pražským a olomouckým vrchním státním zastupitelstvím.

Potvrdilo se, že Dragounova koncepce v podstatě kopíruje názory špiček státního zastupitelství. „Jako zásadní se jeví spolupráce se státními zástupci, kterou je nutné zásadně změnit. Je potřeba zlepšit komunikaci a zkvalitnit formy spolupráce,“ uvádí v ní mimo jiné. O to právě jde.

Už několik týdnů před konečným rozhodnutím výběrové komise se v kuloárech spekulovalo o tom, že lounský žalobce je největším favoritem úzké skupiny státních zástupců v čele s Lenkou Bradáčovou. Důvodem je snaha státního zastupitelství získat faktickou kontrolu nad provozem GIBS a všemi kauzami, kterými se bude zabývat, což by bylo v rozporu se zákonnou nezávislostí této instituce. Murín na to příliš neslyšel, Dragoun je mnohem vstřícnější.

Na místě je tedy základní pochybnost, zda nedošlo při výběru nového ředitele GIBS k pragmatickým zákulisním dohodám, jelikož premiér potřebuje výborné vztahy nejen v bezpečnostních složkách, ale i v rozhodující sféře státního zastupitelství. Je to až příliš okaté, aby to byla jen spekulace. A není těžké uhádnout proč.

Revue Forum Banner
Jiří Sezemský
Jiří Sezemský
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora