Vedoucí představitelé zemí východního křídla Severoatlantické aliance se dnes na summitu v Bukurešti shodli na nutnosti trvalé vojenské přítomnosti NATO v regionu. Reprezentanti devíti států ve společném prohlášení podle agentury Reuters také uvedli, že jsou „vážně znepokojeni“ pokračujícím agresivním postojem Ruska. Zasadí se prý rovněž o větší spolupráci Evropské unie a NATO.

Vrcholné schůzky, která předcházela červencovému summitu NATO ve Varšavě, se zúčastnili prezidenti Bulharska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska. Českou republiku zastupoval předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček. Kritiku vyvolal fakt, že nepřijel prezident Miloš Zeman, který byl na návštěvě Pardubického kraje. V některých komentářích se objevily domněnky, že důvodem není  časová vytíženost, ale nesouhlas s negativním postojem NATO k otázce Ruska. Za Alianci byl na schůzce přítomen náměstek generálního tajemníka NATO Alexander Vershbow.

„Stojíme pevně za názorem, že Rusko se musí vrátit k dodržování mezinárodního práva a svých mezinárodních povinností, odpovědností a závazků. To je základní podmínka toho, aby byl vztah NATO a Ruska založen na důvěře,“ uvádí se v prohlášení.

Dokument ujišťuje, že země východního křídla Aliance budou společně usilovat o „silnou, věrohodnou a trvalou“ vojenskou přítomnost jednotek NATO v regionu.

Aliance se už na loňském zářijovém summitu ve Walesu v reakci na postup Ruska v ukrajinské krizi rozhodla posílit svou přítomnost na východě Evropy a zřídit nové síly velmi rychlé reakce. Vše by mělo být dokončeno do příštího summitu NATO v polské metropoli.