Výsledek hlasování o setrvání Spojeného království byl velmi těsný a dalo se čekat, že by se proto hlasy mohly podle okolností přeskupovat. Jak je dnes podle průzkumů patrné, mohlo by se stát, že by dnes Britové hlasovali jinak. Většina pro setrvání by zase byla těsná, ale všechno by dopadlo jinak.

Podle tázání největšího nezávislého centra pro sociální zkoumání NatCen by k 1. červenci 2017 pro brexit bylo 43 procent dotázaných a pro setrvání 46 procent. „Nevím“ odpovědělo 5 procent a hlasovat by vůbec nešlo šest procent. (Poslední vzorek je 1609 respondentů starších 18 let.)

repro: whatukthinks.org

Výsledek skutečného brexitu 23. června 2016 byl opačný. Pro odchod bylo 51,89 procenta, pro setrvání 48,11 procenta. Petice pro opakování referenda sesbírala více než čtyři miliony podpisů, ale vláda tuto možnost 9. července 2016 odmítla.

Na voliče zřejmě působí obtíže, které jsou s vyjednáváním o odchodu spojené a které si voliči neuvědomovali předem. Stejně tak na některé mohlo zapůsobit, že někdejší hlavní hlasatelé odchodu dnes nejsou moc vidět a vyjednávání zůstalo na lidech, kteří sami pro brexit nebyli a dnes se odvolávají na to, že musejí splnit vůli voličů. Potíže s referendy, která často dopadnou těsně, je právě v tom, že když voliči změní názor, už to nemohou v rozumně historicky krátké době napravit. Výsledkem jsou pak politické i ekonomické procesy, které si většina společnosti nepřeje, a není to už nic platné. Z tohoto hlediska je referendum jako nástroj demokracie věc dosti pochybná, i když to na první pohled vypadá jinak.

Jan Jandourek
Jan Jandourek
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora