Česká televize odvysílala pozoruhodnou reportáž „Česko-slovenský sen“ v pořadu Fakta v době, kdy se u nás zeširoka psalo o aktivitách Andreje Babiše v souvislosti s první privatizací Unipetrolu. Autoři mapovali některé podezřelé okolnosti Babišovy minulosti, mezi které patří i nákup památkově chráněné vily v Bratislavě, dříve vlastněné mafií.
[ctete]96178[/ctete]
Kdo je vlastně Andrej Babiš?
Reportáž České televize „Česko-slovenský sen“ (28. ledna 2002) stojí za pozornost z řady důvodů. Jednak zapadá do tehdejší atmosféry svobodného referování o jednom z nejbohatších podnikatelů v zemi bez příkras a servítků. Je velkou otázkou, jestli by byla natočena dnes.
Pořady relace Fakta už dnes nejsou na stránkách veřejnoprávního média v nabídce archivu k dispozici. A s pravděpodobností hraničící s jistotou by se hypoteticky na jejím současném vzniku nepodílel investigativní redaktor České televize Jiří Hynek, který o kauzách šéfa hnutí ANO v posledních letech ze zásady nereferuje.
V úvodu autoři (Jiří Hynek, Lucie Vopálenská) informují o tom, že česká vláda na konci roku 2001 rozhodla o privatizaci Unipetrolu. Státní podíl získala společnost Agrofert Holding, která patří podnikateli Andreji Babišovi a švýcarské firmě Ameropa. V té době se také o česko-slovenském podnikateli začalo víc psát. Otázka zní, kdo je vlastně Andrej Babiš?
Fakta mapují počátky jeho podnikatelské kariéry přerodem bývalého podniku zahraničního obchodu Petrimexu do Agrofertu. Zmiňují i Babišovu koexistenci se Státní bezpečností, i když vědomou spolupráci už tenkrát odmítal.
Dluh na nájmu 200 000
Fakta však přinesla jiné zarážející skutečnosti, týkající se mimo jiné dvou bratislavských nemovitostí. „Slovenský časopis Plus 7 dní nedávno zveřejnil, že nejbohatší Slovák Andrej Babiš obývá luxusní byt na Dunajské ulici číslo 38. Proklamované bohatství kontrastuje s faktem, že Andrej Babiš, oficiální uživatel bytu, dlouhodobě neplatí nájem majitelce, která dům získala v restituci. Tam je údajně dluh 200.000 korun,“ uvádějí autoři.
Majitel Agrofertu sice v té době už bydlel v Praze, ale trvalé bydliště měl také v Bratislavě. „Je to v podstatě takový byt, který je napsaný na moje jméno, ale nikdy jsem tam nebydlel a bydlí tam můj bratr,“ vysvětluje k bratislavské adrese. Podle něj tam dluh není. „Tam je spor s tou majitelkou a to se musíte obrátit na mého bratra, aby vám to vysvětlil.“
Bratr Alexander Babiš, rovněž bývalý zaměstnanec normalizačního podniku zahraničního obchodu (Omnia), mimochodem vedený Státní bezpečností jako spolupracovník StB s krycím názvem Miki, se však k tématu nevyjádřil.
Majitelka domu, Mária Bittó, Babišova slova rozporuje. „Několik měsíců se tu zdržoval jeho bratr se švagrovou, ale ti se nikdy nestanou nájemci, protože on (Andrej Babiš) nepřestal být uživatelem podle papírů a on mi nikdy neoznámil, že odchází nebo že se odtud odstěhuje.“
Na dotaz, jak to vypadá s nájmem, odpověděla: „Nic neplatil od roku 1992. Víte, to je ten problém, že já nemohu užívat, co je moje, nemohu uplatňovat svá ústavní práva. Já to vlastnictví nemohu používat. On to zadržuje, a přitom to nepotřebuje, protože jsem ho tu v životě neviděla.“
Dluh podle ní dosáhl 200.000 korun i s úroky. Jak tehdejší spor skončil, není známo, nicméně způsob komunikace Andreje Babiše už tehdy nepatřil k nejvěrohodnějším. Což je jistý charakteristický styl přetrvávající do současnosti.
Babiš: Naletěli jsme mafii
Fakta dále upozorňují, že od rozdělení státu sice Andrej Babiš podniká v České republice, ale ze slovenského trhu nikdy neodešel. „Verk, Saksum, Savena, Prefert, Rofert, Fera, Fertra, Lefert, Fertagra, Agrofert Slovakia, to jsou názvy Babišových firem působících na Slovensku. Tento vzájemně propojený komplex se kromě chemie zabývá také koupí a prodejem nemovitostí.“
V této souvislosti Fakta narážejí na další podivnou kauzu. „Coby jednatel firmy Fera s.r.o. koupil Andrej Babiš památkově chráněnou vilu v ulici Vansova číslo 1, toho času už v katastrofálním stavu. Vilu získala od restituenta nejprve firma Plasmont s neexistující adresou v neexistující ulici. Její zástupci protiprávně odpojili v objektu plyn, vodu elektřinu a nájemníky za asistence policie vystěhovali na ulici. Jsou z nich už téměř čtyři roky bezdomovci,“ uvádějí autoři.
Za koupí vily se táhnou nitky až k mrtvému bossovi podsvětí Eduardu Tyničovi. „Možná proto se státní orgány bály. Mafie má dlouhé prsty a spojence všude, spekulovali loni ve slovenském tisku vystěhovaní nájemníci. Policejní vyšetřování se už táhne několik let. Prý proto, že bývalý jednatel firmy Plasmont Maroš Dihák, už dříve odsouzený v jiné kauze, zmizel. Jeho bratr Roman byl zastřelen v říjnu roku 2000,“ informují Fakta, což poukazuje na propojení těchto lidí s podsvětím.
Pravdou je, že od firmy Plasmont koupil vilu Polnochem a v květnu 2000 ji prodává nově vzniklé firmě Fera, jejímž jednatelem je Andrej Babiš. Ten označil své spojení s podsvětím za nesmysl. Vilu mu prý nabídla realitní kancelář a projevil o ni zájem proto, že v její blízkosti se nacházelo sídlo jeho firmy.
Fera kupovala vilu od Polnochemu v době, kdy v jeho dozorčí radě seděl bratr Andreje Babiše Alexander. „Když jsme tu vilu koupili a vyplatili ty peníze, tak jsme vlastně zjistili, že nějaká mafie tuto vilu nějakým způsobem ovládla. Všechno to byl podvod. My jsme naletěli lidem, podvodníkům spojeným s podsvětím,“ bránil se Andrej Babiš.
„Mně to přijde hrozně neprofesionální na takového zkušeného, ekonomicky etablovaného podnikatele, jak je pan Babiš představovaný slovenské veřejnosti, že by si jednoduše neprozkoumal všechno, když ne sám osobně, ale lidé, kteří mu to měli připravit, aby nepřišel na to, co kupuje,“ dodává k tomu redaktorka deníku Pravda Gabriela Kaliská, i s přihlédnutím k dřívější medializaci problémů bývalých nájemníků.
Trojí porušení zákona
Fakta pokračují, že zatímco napojení na podsvětí zůstane patrně provždy v rovině spekulací, všechny tři firmy, které postupně vilu vlastnily, porušily platné slovenské zákony.
„Při převodech této kulturní památky nebyla splněna podmínka přednostní nabídky koupi této památky státu, Památkovému ústavu jako organizaci, která vede ústřední seznam kulturních památek. nebylo nahlášeno jméno vlastníka a v neposlední řadě nebyl žádaný souhlas orgánů státní památkové péče s vypořádáním kulturní památky a s její následnou rekonstrukcí,“ řekla k tomu inspektorka slovenské Památkové inspekce Ministerstva kultury.
Šetření se táhlo proto, že nikdo ze zástupců Fery nepřebíral poštu. Obvodní oddělení policejního sboru Staré Město-západ podnět odložilo. „Celý problém tak zůstává stále nedořešen,“ uzavírají Fakta.
Reportáž ukazuje jen malou část z mozaiky dosud neprobádané minulosti dnes nejvlivnějšího politika v České republice, který svoji image staví na podnikatelské čistotě a transparentnosti. Dlouholeté neplacení nájmu soukromé majitelce či koupě vily od vlastníků spojených s mafií tyto proklamace příliš nenaplňují.
Babišova minulost dnes nezajímá
Podobný případ rozvířily přede dvěma lety Lidové noviny, když otevřely kauzu okolností nákupu vily hradního kancléře Vratislava Mynáře v pražských Strašnicích. Na přetřes nepřišla jen údajně nízká cena 5,5 milionu korun, ale i její předchozí vlastníci. Babišův tisk zpochybňoval především skutečnost, že Mynář vilu koupil od advokáta Víta Širokého, obhájce lobbisty Romana Janouška.
Temné a nevyjasněné stíny minulosti svého majitele dnes deníky vlastněné Agrofertem naopak nechávají ležet ladem. Stejně jako další média, včetně (až na výjimky) České televize. Odvysílala by tu reportáž i dnes?
[ctete]95730[/ctete]