Reportáž České televize „Česko-slovenský sen“ z pořadu Fakta je ukázkou svobodné žurnalistiky v dobách, kdy ještě bylo možné otevřeně psát o pochybnostech provázejících podnikání Andreje Babiše. Je to jedna z jeho sporných kauz, o které se dnes už nemluví. Bylo to v době, kdy se rozhodovalo o první privatizaci Unipetrolu. Fakta se mimo jiné věnovala ovládnutí Lovochemie Agrofertem, tehdy vyšetřovaného policií.

Podnikání se soudními spory

Pozoruhodná reportáž pojednávala o nejasnostech kolem nejbohatšího Slováka, který už tehdy operoval na území České republiky. Vláda Miloše Zemana v té době rozhodla o první privatizaci Unipetrolu do rukou Andreje Babiše v roce 2002, přičemž neuspěla nejvýhodnější nabídka. Pomiňme nyní, že tato akce skončila téhož roku fiaskem, majitel Agrofertu nezaplatil a musel Unipetrol vrátit.

Už tehdy Andrej Babiš využil nadstandardní kontakty ve vládě, když byli před privatizací do státního podniku Unipetrol dosazeni jeho lidé v čele s Pavlem Švarcem, do té doby generálním ředitelem Lovochemie, spadající do holdingu Agrofert. A jejímu ovládnutí Andrejem Babišem se věnovala i část reportáže „Česko-slovenský sen“ (28. ledna 2002) Jiřího Hynka a Lucie Vopálenské z pořadu Fakta. Tento pořad před několika lety skončil a dnes není k dohledání ani na webových stránkách České televize.

Fakta připomínají, že podnikání Andreje Babiše se ne vždy obešlo bez soudních sporů. „V roce 1995 Babišův Agrofert čelil žalobě slovenského podniku Petrimex. Ten byl původně stoprocentním vlastníkem Agrofertu. V současné době prošetřuje policie Babišovy aktivity v souvislosti s majetkovými převody ve společnosti Lovochemie. Čemu tedy vděčí Andrej Babiš za své úspěchy při privatizacích v České republice?“

Strategický převrat v Lovochemii

V reportáži zaznělo, že lukrativní chemický podnik Lovochemie ovládá Andrej Babiš. Jak se k němu dostal? „V polovině 90. let získala majoritní balík akcií veřejnou soutěží od státu společnost Proferta (pozn.: měla dva tuzemské a jednoho zahraničního akcionáře – německou obchodní společnost BAGS). K tomu si musela vzít úvěr ve výši asi půl miliardy korun. Už dříve se stala menším vlastníkem Lovochemie společnost Agrobohemie Andreje Babiše. Profertu, která byla zatížena půlmiliardovým dluhem, ovládla v roce 1997 rovněž Agrobohemie. Navýšila jmění u Lovochemie o 250 milionů a tím ji zcela ovládla, protože Proferta ovládaná Agrobohemií jmění v Lovochemii nenavýšila (pozn.: přes protesty německého spolumajitele BAGS). Postupem času šla Proferta do konkurzu i se svým půlmiliardovým dluhem, ke kterému se ani Babiš, ani žádná z jeho firem nezná,“ hovoří Fakta.

Inkriminovaný moment nastal v roce 1998 a Lovochemie byla touto operací začleněna do skupiny společností Agrofertu.

Problém spočíval v tom, že v té době byl Andrej Babiš předsedou představenstva všech tří klíčových firem Lovochemie, Proferty i Agrobohemie, vlastněné tehdy z poloviny Unipetrolem. Respekt tehdy Babiše označil za „stratéga převratu“ a v té době popisoval situaci takto: „Během tří let uskutečnil Babiš trik, za který ho dnes vyšetřuje policie – s pomocí státního podniku Unipetrol se zbavil svého závazku u banky i německého partnera.“

„Lovochemie je typická tunelizace“

Fakta uvádějí, že policie v té době mimo jiné prošetřovala, zda se Andrej Babiš stojící v čele Agrobohemie nechtěl transakcemi v Lovochemii a Profertě splacení půlmiliardového úvěru účelově vyhnout. Majitel Agrofertu tehdy žádné pochybnosti nepřipouštěl a kauzu považoval za důsledek konkurenčního boje. „Já si nejsem vědom, že bychom něco takového zapříčinili,“ tvrdil.

Jiný názor měl zástupce bývalého akcionáře Proferty Jiří Šmejkal, který uvedl: „Agrobohemie majoritu v Lovochemii převzala na sebe, aniž ji to nějak extra moc stálo, a Profertu s dluhem poslala doslova k čertu. Pro nás je to typická tunelizace. Celá Lovochemie je tunelizace.“

Jaká tedy byla aktuální situace? „Společnost Lovochemie, kterou zcela ovládá Babišova Agrobohemie, nemá v současné době ekonomické problémy. Půl miliardu za nákup akcií Lovochemie od státu jako nevymahatelnou uhradí zřejmě konsolidační agentura, tedy daňoví poplatníci. Původní majoritní vlastník Lovochemie, zadlužená Proferta ovládaná Agrobohemií, končí nyní v konkurzu,“ popisují Fakta.

Bradáčová: Věc byla odložena nezákonně a nedůvodně

„Dopustil se někdo trestného činu, nebo šlo pouze o obratnou obchodní politiku?“ ptají se dále autoři. „V jakém stadiu je šetření této záležitosti orgány činnými v trestním řízení?“

Případem možného spáchání trestného činu zneužívání informací v obchodním styku se tehdy zabývala nejprve Služba pro odhalování korupce a poté litoměřický vyšetřovatel. Ten rozhodl, že věc odloží jako nedůvodnou. Své rozhodnutí ovšem poněkud nelogicky odůvodnil tím, že v průběhu konkurzu nedošlo k žádnému nezákonnému jednání, ačkoli průběh konkurzního řízení s případem přímo nesouvisel.

Do hry vstoupila, na základě stížnosti německého spoluvlastníka Proferty BAGS, tehdejší litoměřická státní zástupkyně Lenka Bradáčová a vrátila věc policii k došetření. „Ta věc jako by byla ukončena, ale je do ní přípustná stížnost a ta stížnost byla podána. No a na základě této stížnosti já jsem vydala to usnesení, jímž jsem zrušila usnesení vyšetřovatele, jelikož se jednalo o to, že ta věc byla odložena nezákonně a nedůvodně. Pro něco jiného se provádělo šetření a pro něco jiného bylo odloženo,“ uvedla pro Fakta.

Lenka Bradáčová policii svůj krok zdůvodnila tím, že při majetkových změnách v Lovochemii mohlo být spácháno několik trestných činů. „Jelikož jak v představenstvu společnosti Proferta, tak v představenstvu společnosti Agrobohemie byly v rozhodné době zastoupeny stejné osoby (pozn.: mj. Andrej Babiš), mohlo by se v tomto případě jednat o naplnění skutkové podstaty trestného činu zneužití informací v obchodním styku, nebo případně trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku,“ stálo mimo jiné v jejím dopise vyšetřovatelům.

Záhadné druhé odložení případu

Co k reportáži České televize dodat? Kauzou se následně zabývalo Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem, kam Lenka Bradáčová následně přešla a povýšila na pozici náměstkyně. Pokud by v této věci bylo prokázáno spáchání trestného činu zneužívání informací v obchodním styku, mohl by soud uložit pachateli trest odnětí svobody v rozmezí pěti až dvanácti let. Případ byl Bradáčové odebrán a přesunut na Městské státní zastupitelství v Praze, kde byl koncem roku 2002 definitivně odložen.

Mimochodem na jaře téhož roku vyplavaly na povrch problémy tehdejšího ministra vnitra Stanislava Grosse, který byl obviňován ze střetu zájmů kvůli aktivitám své manželky Šárky. Vyšlo najevo, že spolupracovala s agenturou Františka Janečka GOJA, pro jejíž akce shání sponzory. Jednalo se vesměs o firmy, které měly zájem o prodej některých státních podniků. Mezi ně patřil i Agrofert. Babiš už tehdy patřil mezi osoby, s nimiž se Gross scházel. „Babišovi mohla taková známost přijít vhod i proto, že jej stále vyšetřuje policie kvůli případu ovládnutí společnosti Lovochemie,“ podotkla tehdy Mladá fronta DNES (8. března. 2002).

Okolnosti ovládnutí Lovochemie přitom nepatří mezi kauzy, které byly podrobeny přezkumu státního zastupitelství. Toto prověřování několika desítek starších případů bylo avizováno po nástupu nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana v roce 2011, tedy v době, kdy se na Lovochemii ještě vztahovala patnáctiletá promlčecí lhůta. Proč se do tohoto seznamu nedostala ani po nástupu Lenky Bradáčové na post pražské vrchní státní zástupkyně o rok později, také není úplně jasné. Kauza vyšuměla do vytracena.

Jiří Sezemský
Jiří Sezemský
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora