Z České republiky loni naštěstí odteklo 289 miliard korun na rozdělených ziscích, tedy o 62,5 miliardy více než v roce 2015. Nejhlasitěji si na to stěžuje ČSSD, která k tomu přitom neblahým způsobem přispěla.

Proč z naší vlasti odtéká tolik peněz? Na počátku byly zahraniční matky, které k nám buď vyslaly své dcery, nebo je k nám dokonce přišly porodit. Proč? Aby nám pomohly. Aby se u nás zvýšila zaměstnanost. Aby se zvýšily vaše úroky na bankovních účtech. Aby se rozhýbala česká ekonomika. Právě proto sem přišly zahraniční banky či automobilky.

Byla to od nich velkorysá charita? Kde žijete? Samozřejmě nikoli. Je s podivem, že to někteří politici nechápou, ale cílem firem je zisk. Buď pouze zisk, nebo také dobrý pocit z dobré práce, ale zároveň i zisk. Jestli někdo z vás nechce posílat rozdělené zisky vlastníkům společností, které u nás investovaly nebo třeba zprostředkovávaly pojištění, měli jste se ozvat už tehdy, když sem přicházely. Každý má jinak právo na spravedlivou odměnu.

Bylo správné, že sem přišly? Ve většině případů jednoznačně. Nejen, že to vyplývá z logiky věci. Ukazuje to také rozsáhlá studie. Když si během privatizace kupovali zahraniční vlastníci podíly v českých firmách, ideální metodou byla kuponová privatizace či veřejná dražba, protože pak museli zaplatit v zásadě tržní cenu akcií (podílů). Odehrávaly se však také přímé prodeje od státu, kde by bylo samozřejmě také ideální, kdyby vždy vyhrál podnikatel, který nabídl nejvyšší cenu. Ne vždy tomu tak bylo.

Metody, jako byla v první řadě „kuponovka“, však znamenaly prodej těm, kteří měli největší potenciál úspěchu nebo si nejvíce věřili (a byl následně jejich problém, pokud neuspěli a dnes už si místo nich vyplácí dividendy odtékající z České republiky třeba někdo jiný). Můžete namítat, že naše vlády měly vyčkávat, než si Češi vydělají dostatek peněz, aby mohli při privatizaci „přeplatit“ zahraniční soutěžící. Jenže nebýt přílivu zahraničního kapitálu, Češi by si dodnes dostatek peněz nevydělali. Nemusí se nám to líbit, ale můžeme za to nadávat jedině komunistům a jejich centrálnímu plánování cen i státnímu podnikání. Většina Čechů se na vlně úspěchu zahraničních peněz svezla alespoň díky menšinovým podílům. Na kuponové privatizaci prodělali převážně ti, kdo podíly dobrovolně vložili do špatného fondu (nechali se nachytat apod.). Jistě, mnozí lidé neměli žádné zkušenosti s nakupováním akcií, řada z nich se nechala nalákat pochybnými fondy, ale za to zahraniční akcionáři nemohou. Investovali u nás za stejných podmínek jako Češi a celkově byli a jsou úspěšní.

V současnosti k nám přicházejí cizí podnikatelé již na základě svobodně uzavíraných dohod se stávajícími majiteli českých firem nebo čistě na základě vlastní iniciativy uskutečňované na zeleném paloučku. Vypadá to jako samozřejmé konstatování. Jak tedy mohou mnozí politici i média kritizovat následný odliv vydělaných dividend přes hranice?

Něco nám však popsanou idylku přece jen kazí. Jsou k nám totiž dlouhodobě zváni také cizí podnikatelé, kteří by sem sami od sebe nepřišli. Na co jsou lákáni? Zpravidla na slevy na dani z příjmů, popřípadě na další vládní investiční pobídky. Kdo je sem láká? Levicové i pravicové vlády. Ale ty levicové včetně vlády stávající podstatně více. Velcí zahraniční hráči tak jsou upřednostňováni před jejich českou konkurencí. Ale i v tomto případě je odliv dividend v pořádku. Chybou je lákání investorů, nikoli pozdější odliv spravedlivě vydělaných zisků, byť s nespravedlivou (výběrově rozdělovanou), avšak předem slíbenou daňovou slevou.

Působení zahraničních investorů u nás si však nelze představovat jako úprk s penězi a zanechanou spoušť. Jak upozorňuje ekonom Pavel Procházka z Národohospodářské fakulty VŠE v Praze, v roce 2016 investovali zahraniční investoři více než 60 % ze svých u nás vydělaných zisků znovu do svých českých firem. Zahraniční investice, které slouží našemu rozvoji, tedy pomáhají přinášet další zahraniční investice.

Výše jsme zmínili jakousi rozsáhlou studii, která pozitivní vliv zahraničních investic prokázala. Naběhla si s ní sama současná vláda. Sociální demokraté se totiž snažili prostřednictvím analýz prokázat, jak závažný je problém s odlivem dividend. Problém, který sami přiživovali a přiživují skrze zmíněné investiční pobídky. Nakonec se však ukázalo, že česká ekonomika v celé své porevoluční éře rostla v zásadě právě jen díky zahraničním investicím. Zatímco za základnu ekonomiky bývají, jistě právem, považováni živnostníci, za motor naší ekonomiky můžeme tedy označit zahraniční investice.

Jakub Černý
Jakub Černý
Redaktor deníku FORUM 24
Další články autora