Spor o reorganizaci policie hodnotí někteří komentátoři jako pokus o změnu mocenských poměrů v zemi, jejímž cílem má být nástup vicepremiéra Andreje Babiše (ANO) do čela vlády. Shodují se také v tom, že policejní prezident má právo uskutečnit organizační změny. Podle dalších autorů nebude mít spor vítěze, pouze poražené v podobě policistů a státních zástupců, protože důvěra v ně utrpí. Pozastavují se nad postupem státních zástupců, kteří se postavili proti policii.

Plány na sloučení policejních útvarů pro boj s organizovaným zločinem a pro boj s korupcí a také ohlášená rezignace šéfa protimafiánského útvaru Roberta Šlachty způsobily roztržku v koalici. Proti reorganizaci se postavil šéf hnutí ANO Andrej Babiš.

Podle komentářů Práva a Eura.cz připomíná situace pokus o státní převrat. „Kolem protimafiánského útvaru s paprsky k olomouckým žalobcům a babišovcům se zformovalo nevídaně silné mocenské centrum,“ píše Právo. „Jakékoli řešení bude politické. Ukáže se, zda je premiér (Bohuslav) Sobotka dostatečně silný, aby podržel svého ministra vnitra (Milana) Chovance, ten pak policejního prezidenta,“ uvádí komentátor Josef Koukal.

„Politický dopad války o policii je zatím těžké odhadovat. Jistý je naopak v tuto chvíli jiný efekt: totálně rozložená policie,“ píše se v komentáři Miroslava Koreckého v Mladé frontě Dnes (MfD). „Rozpadá se jeden její klíčový útvar, řada zkušených detektivů míří do civilu a policejní šéfové jsou na kordy se špičkami žalobců. Velké kauzy se přestanou vyšetřovat a další se nebudou otevírat. Pro běžného občana je to zpráva hodně nepříznivá,“ uvádí.

Vicepremiér Babiš podle dalšího komentátora Práva Alexandra Mitrofanova brání nyní odcházejícího šéfa protimafiánského útvaru Roberta Šlachtu tak zuřivě, jak to v podobných případech nebývá obvyklé. „Tím vyvolává podezření, že ho mohl mít připraveného pro své politické účely,“ píše. Spekuluje o tom, že situace by mohla vyústit ve jmenování Babiše premiérem.

Podle Pavla Párala z Eura se z původní koaliční potyčky stává regulérní pokus o státní převrat „s osvědčenými mediálními stars (olomouckým vrchním státním zástupcem) Ivo Ištvanem a Robertem Šlachtou“. „A počínající vládní krize vyvolaná prudkou, nicméně evidentně dobře promyšlenou a předem připravenou reakcí Andreje Babiše, dostává český demokratický systém do stavu nejvyššího ohrožení za pětadvacet let její existence,“ píše. Předpokládá, že cílem je diskreditace sociální demokracie a vítězství ANO ve volbách.

Podle komentáře Echa.cz ztotožnění konkrétních osob s funkcí jako v případě Šlachty rozhodně nepatří do vyspělé demokracie. „K ní patří respektování pravidel o dělbě moci, jež jsou důležitější než jakýkoli jednotlivý činitel,“ píše Martin Weiss. Na reorganizaci policejních útvarů má podle něho policejní prezident z titulu své funkce plné právo. Navíc pro ni existují velmi dobré důvody, zatímco pro reakci jejích odpůrců nikoli. „I kdyby byla reorganizace policie špatně připravená, neměla by nyní být odpískána, už jen kvůli udržení ústavních poměrů ve státě,“ píše Echo.cz.

Komentátoři MfD a Lidových novin (LN), které patří Babišovi, se zabývají střetem policejního prezidia a olomouckého Vrchního státního zastupitelství, které oznámilo, že prověřuje, zda za reorganizací policie nestojí snaha o odstranění Šlachty z funkce. Policejní prezident Tomáš Tuhý označil postup žalobců za snahu jednoho orgánu státní moci účelově ovlivnit nezávislé rozhodování jiného.

„Obě strany se v řeži za svou svatou pravdu bijí bez ohledu na jakékoli ztráty. Jenže ten, kdo ztrácí nejvíce, nejsou protagonisté, ale instituce, které reprezentují! Ztráta důvěry v prezidium u části občanů a ztráta důvěry v žalobce je tím nejhorším důsledkem, jenž zatím tato Válka o Šlachtu přinesla,“ míní Petr Kamberský v LN. Spor označuje za jeden z klíčových střetů o povahu demokracie. „Mají opravdu žalobci něco průkazného v ruce? Protože pokud ne, neslo by jejich počínání mnohé znaky pokusu o mocenský převrat,“ uvádí komentátor MfD.