Za úřadování ministra Andreje Babiše vydržel Ondřej Závodský mezi náměstky na ministerstvu financí ze všech nejdéle. Nástup nové vlády už nevidomý právník v roli odborného náměstka již neustál. Tento rozhovor je součástí cyklu Oběti Babišova režimu a vznikl za spolupráce deníku FORUM 24 a webu Hlídacípes.org. Přehled lidí, kterým Babišův režim zasáhl krutě do života čtěte v listopadovém čísle časopisu Revue FORUM. (Vychází 12. 11.)

Z funkce byl odvolán a nyní se s ministerstvem financí soudí. „Nařídil jsem hned několik kontrol na různé věci. Ale šlo hlavně o informace, že Agrofert hospodaří bez smlouvy na určitém, potenciálně státním majetku. A můžeme si říct, že se budeme tvářit, že to nevidíme – což by zrovna v mém případě nebyl takový problém –, nebo to prošetříme,“ říká Závodský.

„Já jsem při svém působení ve státní správě nikdy nic pod koberec zakopávat nechtěl. Proto jsem nařídil kontrolu. Stejně tak jsem nechal prošetřit, jak je to s ubytováním bývalé paní náměstkyně, nyní ministryně Schillerové ve státní budově. Obě tyto kontroly skončily poté, co jsem odešel, různými metodami v autu,“ nabízí některé důvody, proč musel ministerstvo opustit.

V jaké jste teď pozici na MFČR – skončil jste?

Upřímně řečeno i jako právník s určitou praxí ve státní správě nejsem schopen úplně přesně pojmenovat, v jaké situaci jsem. Byl jsem odvolán k 1. lednu 2018, přičemž tvrdím, že odvolání je rozporné se zákonem. Rozhodnutí, byť napadené správní žalobou, je pravomocné. Následně jsem byl od 1. dubna na půl roku umístěn mimo službu, což je předpoklad ukončení služby. To trvalo do 30. září, nyní jsem v nějakém právním vakuu. Jsem stále ve služebním poměru, ale bylo se mnou už zahájeno správní řízení o ukončení služby.

Vy jste byl nepolitický náměstek, odborný dle služebního zákona… Počítal jste s definitivou, že na ministerstvu zůstanete i po střídání vlád?

Definitiva byla v nějaké té předchozí verzi služebního zákona, v zákoně není. Nicméně až na nějaké výjimky se skutečně počítá s tím, že nikdo daného úředníka, pokud se nějakým způsobem neproviní, nemůže z funkce odvolat.

Čím jste se tedy provinil vy?

Já jsem se neprovinil ničím, respektive to netuším. To je třeba se ptát paní ministryně financí, případně manažerů Agrofertu. Kárně trestán jsem nebyl, ale spory s paní ministryní byly zjevné a mé názory na řešení některých situací byly zcela rozdílné. V důsledku toho navrhla – přestože to měl učinit státní tajemník – změnu systemizace, kterou vláda schválila, čímž moje sekce zanikla a spojila se ve prospěch sekce pana kolegy Landy (náměstka ministryně financí, pozn. red.).

Znamená to, že původní idea úřednické kontinuity se dá velice snadno obcházet.

To se ještě uvidí, podle toho, jak skončí můj spor, až se podaří protáhnout všemi soudními instancemi. Ale nyní platí, že to této vládnoucí partě prošlo, zejména tím, že to prošlo u pana státního tajemníka Postráneckého na ministerstvu vnitra. Ten by měl být nejvyšším garantem výkladu zákona o státní službě. Ještě několik dní před tím, než to vláda udělala, mne přitom přesvědčoval o tom, že něco takového nelze a že on bude první, kdo se proti postaví. Nicméně to prošlo. Uvidíme, jak k tomu přistoupí soud. Protože účel, který zákon sledoval, bylo to, aby byla zachována kontinuita apolitických představitelů státní moci.

V jaké fázi je tedy váš spor teď? Podal jste žalobu k Městskému soudu, čeká se na zahájení řízení?

Podal jsem dvě žaloby. Vláda svým usnesení schválila úpravu systemizace, s čímž zákon vůbec nepočítá. Zákon počítá buď s platnou systemizací, nebo se změnou systemizace, která má odrážet nějakou legislativní změnu třeba v průběhu roku. Vláda tedy zvolila řešení, s nímž zákon o státní službě vůbec nepočítá, a to jsem napadl správní žalobou ve dvou alternativních variantách – na správní rozhodnutí a zásah veřejné moci. Soud variantu správního rozhodnutí odmítl. Musí se projudikovat, co vlastně to rozhodnutí vlády je.

A ta druhá žaloba?

Ta je proti samotnému správnímu rozhodnutí o odvolání. Prozatím jsme si jen vyměňovali, jak by řekl kolega Sinuhet, řadu voskových tabulek.

Důvod vašeho odvolání, jak ho vnímáte vy, je vedle osobních sporů s ministryní Schillerovou, tedy jaký? Psalo se o tom, že jste ještě za Sobotkovy vlády nechal prověřit Agrofert a jeho hospodaření na státních pozemcích…

Nařídil jsem hned několik kontrol na různé věci. Ale šlo hlavně o informace, že Agrofert hospodaří bez smlouvy na určitém, potenciálně státním majetku. A můžeme si říct, že se budeme tvářit, že to nevidíme – což by zrovna v mém případě nebyl takový problém –, nebo to prošetříme. Já jsem při svém působení ve státní správě nikdy nic pod koberec zakopávat nechtěl. Proto jsem nařídil kontrolu. Stejně tak jsem nechal prošetřit, jak je to s ubytováním bývalé paní náměstkyně, nyní ministryně Schillerové ve státní budově. Obě tyto kontroly skončily, poté, co jsem odešel, různými metodami v autu.

Kontrola tedy v ani jednom případě nepokračuje?

Mně se sice už nikdo nesvěřuje, ale podle mých informací se případ vyšetřování ubytování paní ministryně přehodil na Finanční správu, která sama onu smlouvu uzavřela. Tudíž to má vyšetřit ten, kdo to spáchal… A v případě Agrofertu a užívání nemovitostí nedostatečně určených vlastníků vyšetřování skončila tak nějak v autu. Ale připouštím, že moje informace nemusí být nejčerstvější. Každopádně je to zhruba rok, co jsem to nařídil, a žádný výsledek není.

Vidíte ale přímou vazbu mezi svým odvoláním a nařízením těchto kontrol?

Jsou to spíše dva příklady mé nekompatibility s touto vládnoucí garniturou. Na ministerstvo financí jsem přišel jako spolupracovník KDU-ČSL a autor volebního programu v oblasti spravedlnosti a boje proti korupci. K ministru Babišovi se nikomu z lidovců moc nechtělo, ale mně se myslím podařilo získat zajímavou agendu hazardu, majetku státu a starých ekologických zátěží a náhrady škody. Babišovi se pochopitelně líbilo, že se hazard daří nějakým způsobem redukovat, rád se tím chlubil. Vedle toho byly moje osobnostní věci, které ty tři roky, co jsme spolupracovali, nerozdýchával. Nebyl jsem jeho loutka a pro účely nové vlády tyto moje – z jeho hlediska –  negativní vlastnosti  převládly.

Pokud jde o Agrofert a jeho využívání i státních pozemků k hospodaření. Co je na tom špatně? Vždyť se říkalo, že jde o pozemky, které leží ladem, jsou malé, dělají to i jiní…

Když banda squatterů vleze do nějaké vily, tak tam přijde policie a za uši je vytáhne. To, že někdo vnikne do vlastnictví někoho jiného, je považováno za špatné. Naprosto stejné je to i u oněch nedostatečně určených vlastníků. Stát má za úkol vlastníky identifikovat a předat majetek případným dědicům. Nejsou to jen nudle pozemků, občas jsou to zajímavé majetky. A někdo na těch pozemcích vlastníků, kteří se nemohou bránit, protože ani nevědí, že to vlastní, orá, lije tam chemická hnojiva, nikomu za to neplatí. A co je vrcholem drzosti – bere na to dotace. Já se na to dívám z pozice státu, a proto jsem zadal kontrolu. Zajímalo mne, zda stát to bezdůvodné obohacení dostatečně asertivně vymáhá od toho, kdo tam hospodaří. Myslím, že se to neděje.

Co mělo být výsledkem – vyhnat vlastníka, přimět ho, aby zaplatil nájem, vrátil dotace?

První krok byl zjistit vlastníka a ten by pak měl zpětně vymáhat náhradu za využívání té půdy. Což platí i v případu státu. A tady jsme právě u ohromného průniku zájmů Agrofertu a státu a mně šlo o to kontrolou zjistit, jak se věci mají  a zda stát vymáhá to, co mu patří.

Mluvil jste o tom přímo s Babišem?

Babišovi jsem se nezpovídal z toho, co jako úředník dělám. Pokud mám nějaké podezření, nebudu ho přece řešit s vlastníkem té společnosti.

I když říkáte, že jste v právním vakuu, je zjevné, že do služeb státu se asi hned tak nevrátíte. Co teď máte v plánu?

S určitými výjimkami jako služebník státu nic moc dělat nemůžu. Pracuji na komentáři k zákonu o majetku státu, bavím se s potenciálními zaměstnavateli. Ale moje další působení souvisí s tím, kdy můj služební poměr bude ukončen. Jsem stále ve služebním poměru, ale myslím, že je jasné, že ve státní správě si za vlády pana Babiše ani neškrtnu.

—-

Babišův režim má již své oběti. Přehled lidí a skupin občanů, kterým arogantní mocenská struktura této doby zasáhla krutým způsobem do života, čtěte v listopadovém čísle časopisu Revue FORUM. Časopis Revue FORUM si můžete předplatit na této adrese: www.revueforum.cz 

Revue Forum Banner
Robert Břešťan
Robert Břešťan
Další články autora