Německým slovem roku 2015 se stal výraz uprchlíci (Flüchtlinge). Slovo ovládlo veřejnou diskusi v zemi a symbolizuje nejvýznamnější společenské téma, kterým se Německo letos zabývalo. Dnes to v tiskové zprávě oznámila Společnost pro německý jazyk (GfdS), která slovo roku pravidelně vybírá.

Podle GfdS výraz uprchlíci vystihuje to, o čem se v Německu nejvíc mluvilo, navíc je ale zajímavý i z pohledu slovotvorby. „Je vytvořeno ze slovesa utíkat a z koncovky -ling, jež označuje osobu, která je charakterizována určitou vlastností. Jazykově citlivým uším tak zní slovo uprchlík pohrdavě,“ uvedla společnost. Upozornila, že stejným způsobem jsou vytvořena negativně vnímaná slova jako vetřelec (Eindringling) nebo zbohatlík (Emporkömmling), případně také slova označující někoho, kdo vyžaduje péči, jako nalezenec (Findling) a chráněnec (Schützling).

Na druhé místo zařadila GfdS francouzský výraz Je suis Charlie (Jsem Charlie), kterým lidé po celém světě vyjadřovali svou solidaritu po lednovém teroristickém útoku na redakci pařížského satirického časopisu Charlie Hebdo. Třetí místo získal výraz Grexit hojně užívaný v první polovině roku, kdy hrozil odchod Řecka z eurozóny.

Do první desítky vybraných slov se dostaly i termíny spojené s několika skandály v Německu. Je mezi nimi spojení podvodný motor (Mogel-Motor) označující motory některých vozů automobilky Volkswagen vybavené softwarem umožňujícím manipulaci s údaji o emisích oxidů dusíku. Ve výběru je také spojení švindlované mistrovství světa (Schummel-WM), který odkazuje na podezření, že Německu pomohla k získání pořadatelství fotbalového mistrovství světa v roce 2006 korupce.

Slovo roku bylo v Německu poprvé vyhlášeno v roce 1972 a od roku 1978 se vybírá pravidelně. Loni se na první místo dostal výraz světelná hranice (Lichtgrenze). Tak byla pojmenována světelná instalace v Berlíně, která vznikla u příležitosti 25. výročí pádu Berlínské zdi a připomínala někdejší rozdělení města.

zdroj: ČTK