Nová studie amerických odborníků vyvolává pochybovačné otázky o smysluplnosti chirurgického zásahu při nejranější fázi karcinomu prsu, kdy jsou v mlékovodech objeveny abnormální buňky. Práci, která vychází z dvacetileté analýzy dat takzvaného duktálního karcinomu in situ (DCIS) u 100.000 žen, vědci zveřejnili v odborném žurnálu JAMA Oncology.

Chirurgický zákrok je prý bezdůvodný

Každý rok si zhruba 60.000 Američanek vyslechne od lékařů po mamografickém vyšetření, že u nich byla nalezena velmi časná fáze rakoviny prsu, která se obecně nazývá fází nula. Ta je považována za předzvěst zhoubného nádoru a mezičlánek stupňovitého vývoje některých karcinomů. Takřka každá ze zmíněných žen s touto diagnózou se rozhodne podstoupit odstranění prsu či lumpektomii, kdy je léze chirurgicky vyjmuta z těla.

Z porovnání následného vývoje ale vyplývá, že chirurgické zákroky nepřináší žádný rozdíl v konečném výsledky. Pacientky s DCIS mají takřka stejnou pravděpodobnost, že zemřou na rakovinu prsu jako ostatní ženy v běžné populaci. Ty, které nemoci podlehnou, zemřou i přes léčbu a ne kvůli nedostatečné léčbě.

DCIS byl dříve okrajovým případem karcinomu prsu, což se ale s nárůstem používání mamografie a jejím zdokonalováním zvýšilo. V USA nyní podíl DCIS na karcinomech činí až 25 procent.

Deník The New York Times poznamenal, že nová odborná práce vyvolává provokativní otázky, zda je DCIS předzvěstí zhoubné nemoci, nebo jen rizikovým faktorem. Zpochybněna je prý také opodstatněnost chirurgických zásahů, se kterými se mnohé ženy musí složitě psychicky vyrovnávat.