Před 80 lety, 12. července 1935, zemřel Alfred Dreyfus, který se řízením osudu stal aktérem jednoho z největších skandálů francouzské historie. V roce 1894 se dostal do podezření, že vyzradil vojenská tajemství nepřátelskému Německu a Itálii. V rozjitřené atmosféře třetí francouzské republiky Dreyfusovi přitížilo, že byl Žid a měl k tajným dokumentům přístup. Přestože trval na své nevinně, soud jej bez řádných důkazů odsoudil za velezradu.

Dělostřelecký důstojník Dreyfus byl degradován a deportován na Ďábelské ostrovy. Aféra tehdy ve Francii rozpoutala obrovskou vlnu antisemitismu. Brzy se ale ukázalo, že pravým viníkem byl major Charles Walsin Esterházy. Armáda ani veřejnost však neměly valný zájem na jeho usvědčení a ve své většině se spokojily s odstraněním „židovských špionů“ a Esterházy byl osvobozen.

Demokraticky smýšlející Francouzi však byli pobouřeni a zemi zachvátila hluboká společenská krize. Na obranu Dreyfuse vystoupil mimo jiné ve svém slavném dopise J’accuse (Žaluji) spisovatel Émile Zola. Článek vyvolal skandál a Zola byl odsouzen na rok vězení a pokutě (uchýlil se do londýnského exilu), přinesl ale naději Dreyfusovi.

Oficiální místa nakonec uznala svoji chybu a případ přezkoumala. V roce 1899 byl Dreyfus omilostněn a propuštěn. Plně rehabilitován byl v roce 1906, kdy byl povýšen a získal řád rytíře Čestné legie.