Nečekaná pohroma, která postihne plánovaný vědecký experiment, může někdy vyústit v nový objev. To je případ studie španělských vědců Bernabého a Josého Moyových. Pod záštitou Evropské unie spustili projekt CypFire, v jehož rámci ve Valencii pěstovali více než 50 druhů středozemních cypřišů, aby zjistili jejich odolnost vůči patogenní houbě. Náhle vzniklý požár ale překvapivě ukázal, že jistý druh cypřiše úspěšně čelí plamenům.

V roce 2012 se přes experimentální plochu přehnal požár a shořelo více než 20.000 hektarů lesa. Uprostřed vší zkázy se ale vědcům naskytl neuvěřitelný pohled – mezi zuhelnatělými stromy stála skupina cypřišů nepoškozená ohněm a stále zelená.

Bratři Moyové proto pozměnili záměr své studie a začali zjišťovat, jaká je vlastně hořlavost stromů. Ve své práci, kterou tento měsíc zveřejnili v časopise Journal of Environmental Management, uvedli, že zjištění přesné hořlavosti je zásadně důležité, pokud se má zjistit stupeň ohrožení různých druhů rostlin v oblasti Středozemí.

Ve Středozemí je většina ekosystémů uzpůsobená požárům, které vzniknou z přírodních příčin – například po zásahu bleskem. Jsou ale velmi zranitelné, pokud jde o požáry způsobené člověkem. Ty jsou přitom v této oblasti nejčastější příčinou, napsal server BBC. Nárazníkové zóny z méně hořlavých druhů by tak mohly pomoci ochránit přírodu.

Vědci se především zaměřili na cypřiš stálezelený (Cupressus sempervirens), který je v oblasti Středozemí původním nebo naturalizovaným druhem. Zjistili mimo jiné, že tento druh cypřiše je relativně odolný vůči vznícení, a to jak v oblasti kmene, tak v oblasti koruny. Ta si i během léta dokáže udržet vysoký obsah vody.

Podle Bernabého Moyi je navíc tento druh značně přizpůsobivý, pokud jde o půdu, klima či nadmořskou výšku. Mohl by se tak v budoucnu stát významným pomocníkem proti ničivým lesním požárům, které postihují například americkou Kalifornii či některé jihoamerické státy, například Chile nebo Argentinu.