Nový podnět, nebo rána z milosti? Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství, kterou letos získala čínská farmakoložka Tchu Jou-jou, soustředila pozornost na tradiční medicínu, jíž se inspirovala. V Číně se však mnozí obávají, že toto ocenění přinese více škody než užitku tradiční praxi, která je pod rostoucím vlivem západního lékařství, jemuž dnes Číňané dávají přednost.

Paní Tchu byla oceněna za to, že se jí podařilo extrahovat z rostliny uváděné v čínském lékařství ve 4. století hlavní molekulu, která se dnes používá v léčbě malárie: artemisinin. Experti se shodují, že tato substance není „čínský lék“, tedy výsledek kombinace rostlin předepsané lékařem, ale čistým produktem moderní chemie.

Zatímco většina západních podniků výzkum vzhledem k jeho obtížnosti vzdala, tisíce badatelů v Číně usilovně pracují na koncepci průmyslových léčiv na bázi aktivních látek z léčivých rostlin. Peking je finančně podporuje, neboť chce z tradiční medicíny udělat pilíř nového ekonomického modelu založeného na inovaci.

„Někteří se obávají, že tato Nobelova cena, která je oslavou pozápadněného čínského lékařství, nakonec skutečné tradiční medicíně způsobí více zla než dobra,“ vysvětluje čínský lékař Lan Ťi-žuej, jehož citovala agentura AFP.

Tradiční čínská medicína zahrnuje různé formy: akupunkturu, masáže, přikládání pijavic, léky na bázi rostlin, minerálů či zvířat.

„Na rozdíl od západního lékařství, které je rozděleno na různé disciplíny, pojímá čínská medicína lidské tělo v jeho celosti. Je to jako v sudoku: každá část závisí na té druhé. Například když vás bolí hlava, nemusí být problém zrovna v hlavě,“ vysvětluje Lan Ťi-žuej. Diagnóza se provádí dotazováním pacienta, měřením pulsu a pozorováním jazyka.

„Západní lékaři se snaží zabíjet bakterie, kdežto čínská medicína se pokouší uzpůsobit prostředí těchto bakterií tak, aby zamezila jejich šíření a vyhnala je z těla,“ upřesňuje slavný čínský lékař Tchien Che-lu.

V roce 2013 bylo v Číně více než 40.000 zařízení tradiční medicíny. To jsou jen čtyři procenta všech zdravotnických zařízení, která v roce 2014 zajišťovala 15 procent lékařských služeb, uvedla agentura Nová Čína.

Tradiční léky, které jsou mnohem levnější než jejich západní protějšky, se využívají zvláště na venkově, kde stále žije přes 45 procent Číňanů. Tradiční medicína však zůstává kontroverzní, a to jak na Západě, tak v Číně, protože není založena na vědeckých principech a často používá části zvířat, například tygrů nebo medvědů, která jsou chráněna.

Čínská medicína je nicméně prioritou pro Peking, který v květnu zveřejnil první pětiletý plán rozvoje tohoto sektoru: má jí být umožněn snadnější přístup na trh, zavedeny příznivější daně a stanoveny ceny. Lékaři, kteří někdy nechtějí předávat své znalosti, nyní musejí vychovávat žáky. Venkované jsou povzbuzováni, aby pěstovali léčivé rostliny, které pak stát nakupuje.

Tradiční čínská medicína, která vychází ze starobylých předpisů, nevylučuje výzkum. Čínská Akademie lékařských věd například zdůrazňuje účinnost akupunktury nebo používání nových kombinací rostlin při léčbě kardiovaskulárních chorob a zákalu čočky.

Na Západě se čínské medicíně dostává stále většího uznání. Akupunktura dává dobré výsledky v léčbě bolesti a nespavosti. „Západní vlády si jsou na jedné straně vědomy příznivých účinků čínské medicíny a úspor, které může systému zdravotní péče přinést. Na druhé straně omezují její vliv, protože nechtějí, aby zabrala celé části trhu západnímu lékařství. Je to egoismus,“ říká Tchien Che-lu.

Farmakoložka Tchu Jou-jou se o Nobelovu cenu dělí s americko-irským parazitologem Williamem C. Campbellem a s japonským biochemikem Satošim Ómurou. Ti byli oceněni za léčbu parazitárních infekcí.

zdroj: ČTK