Průměrná česká domácnost by v případě výpadku veškerých příjmů dokázala vyžít ze svých úspor tři měsíce a 27 dní. Našetřené peníze by jí tak vystačily na dobu o devět dní delší, než tomu bylo na konci letošního 1. čtvrtletí. V meziročním srovnání jde naopak o šestidenní pokles. Vyplývá to z pravidelného průzkumu ING Bank. Finanční odborníci doporučují mít úspory, které vystačí pokrýt výpadek příjmů, minimálně na čtyři až šest měsíců.

Češi jsou ochotni utrácet

Růstový trend vykazuje i index potenciálu spoření. České domácnosti by dokázaly ušetřit skoro třetinu (31 procent) příjmů, tedy o dva procentní body více než v předchozím čtvrtletí. Průměrný Čech má naspořeno asi 120.000 korun.

„I přes mírné sezonní výkyvy si úspory českých domácností dlouhodobě drží rostoucí trend, byť se dynamika růstu mírně přibrzdila. Obdobných výsledků dosahuje i potenciál k vytváření finanční rezervy. Důvodem zpomalení růstu úspor může být oživení tuzemské ekonomiky a s ním spojená ochota Čechů utrácet či investovat více než v minulých letech,“ komentoval data ředitel retailového bankovnictví ING Bank ČR Libor Vaníček.

Úspory průměrně přesahují 100 tisíc na domácnost

Na špici indexu úspor stojí již tradičně domácnosti vysokoškoláků, které mají finanční rezervu na šest měsíců. Češi s maturitou by v případě výpadku příjmů přežili čtyři měsíce a lidé se základním vzděláním jen něco přes dva měsíce. Regionální srovnání ukazuje, že nejlépe jsou na tom s úsporami Pražané a Středočeši, kteří mají finanční rezervu na čtyři a půl měsíce, což je v průměru asi 150.000 korun. Ve zbývajících regionech Čech a Moravy by lidé bez příjmů financovali své výdaje v průměru jen tři a půl měsíce. Jejich úspory přesahují v průměru 110.000 Kč.

Zatímco domácnosti vysokoškoláků mají naspořeno bezmála 200.000 korun, finanční rezerva lidí se základním vzděláním nedosahuje ani 80.000 korun. Každý pátý respondent dokonce ani netuší, kolik má vlastně naspořeno.

Se vzděláním roste i ochota spořit

Domácnosti respondentů se základním vzděláním mají nejčastěji (26 procent) příjem mezi 10.000 až 20.000 Kč měsíčně, průměrný čistý příjem domácností v této skupině obyvatel je 21.674 korun. Domácnosti se zastoupením vysokoškoláků mají nejčastěji (21 procent) příjem mezi 30.000 až 40.000 korunami, jejich průměrný čistý příjem je pak 38.379 korun.

Obdobný trend vykazuje i index potenciálu spoření. Zatímco Češi s vysokoškolským vzděláním by měsíčně mohli odkládat až 46 procent příjmů, lidé s maturitou 33 procent a respondenti se základním vzděláním pouze 16 procent.

Průzkum ING Bank je opakovaným měsíčním on-line dotazováním na reprezentativním vzorku populace, jehož cílem je zjistit potenciál spoření a index úspor českých domácností. Data jsou za duben až červen 2015. Dotazování se účastnilo zhruba 1500 respondentů z Čech a Moravy ve věku 18 až 60 let. Průzkum uskutečnila agentura TNS AISA.

zdroj: ČTK