Odpočívej v pokoji Jackie! Tak se jmenuje smutný příběh, který v posledních dnech dobývá Facebook v České republice. Příspěvek popisující smutný osud pejska Jackie, kterého se pokusila zachránit Kristýna Effenbergerová, má již 12 tisíc sdílení. Text Kristýny Effenbergerové přinášíme v neupravené podobě:
Opravdu to muselo skončit takhle? Opět jsem nesmírně zklamaná přístupem některých lidí. Hlavně zůstat v klidu na zadku a nemotat se do cizích problémů…
Od včerejška jsem se mu se spoustou lidí snažila pomoc. Jezdili jsme po okolí, hledali ho, hlídali a dost riskovali na silnicích. Po okolí téměř nebyl člověk, který by o pejskovi nevěděl.
Motal se na silnici na trase z Trnové do Katusic na Mladoboleslavsku. Pravděpodobně ho někdo vyhodil z auta, jelikož neměl obojek, neustále se chtěl vracet na jedno (dopravně úplně hrozné) místo a ke každému autu se obracel s nadějí v očích, že si pro něj jedou páníčci, na které oddaně čekal na silnici a bohužel ho to stálo život.
K cizím lidem nechtěl jít, při pokusech o nalákání a odchyt začal hrozně utíkat, tak jsem za ním a později s posilou jezdila na blikačky a odháněla od něj auta svým vlastním. Spolujezdkyně a poté posily se snažily spojit s policií a úřady. Nikdo se k tomu neměl, nehlásil. Nikdo nám neposlal odchytovou službu. Jen nám bylo sdělováno, čí to není problém. Jenže koho problém to byl? Místostarostka Katusic nám zjišťovala odchyt z Lysé, jenže jejich problém to v odpoledních pátečních hodinách prý taky nebyl. Byl to tedy můj problém? Byl to problém lidí, co mu zastavovali a snažili se ho zachránit? Byl to snad problém toho psa? Kdo to tedy měl řešit a neřešil?
Dnes jsme po včerejší neúspěšné akci jeli pokusy opakovat, ve více lidech a více autech, více vybavení, odhodlaní Jackieho, jak jsme ho později pojmenovali, chytit a případně ho umístit do dočasné péče. Bohužel mi těsně před výjezdem volala paní z dočasky, která dorazila na místo dřív, že je Jackie sražený a po smrti. Všechny nás to hrozně zasáhlo a nechceme to nechat jen tak. Chtěli jsme, ať někdo přijede aspoň s čtečkou na čipy, aby se zjistilo, kam patřil. Policie se nám vysmála, že nehodlá řešit mrtvého psa někde u cesty. Jenže ho nechtěli řešit ani živého! Vůbec to nemuselo skončit takhle, prostě nemuselo! A nevím, jestli mám být víc naštvaná, smutná, zmatená… Každopádně moc děkuji těm hodným lidem kterým není něčí život lhostejný a angažovali se spolu se mnou.
Teď bych ráda poprosila co nejvíc lidí o sdílení, ať se tato zpráva o ignoranci a přehazování problému dostane do světa a víckrát ať se to neopakuje. Úřady, proberte se, jste lidi, nemusíte nutně dělat jen to, co máte povinně v papírech!