Bývalý ministr zahraničí za ČSSD v Sobotkově vládě se pro Deník.cz vyjádřil dost skepticky k tomu, co může sociálním demokratům přinést vstup do vlády: „Nechápu, proč lézt do katovy smyčky mizerného vládnutí, kde se leckomu – penzistům, učitelům, zdravotním sestrám – slibují vyšší platy a zároveň se jim už dnes jinde mazaně vytahují peníze z kapes.“

Stěžuje si na to, že Babišovo vládnutí půjde proti cílům ČSSD a účast v koalici sváže socialistům ruce: „Ve vládě si zásadně zúžíme prostor pro kritiku toho, co Babišova vláda předvádí. A Babiš nám nedá šanci zvýšit daně velkým bankám a firmám, skončit s politikou nízkých mezd a příjmů, na kterých vydělávají oligarchické špičky, prosadit daňovou progresi a dát šanci na dobrý život, bydlení a penze těm, co poctivě pracují. S Babišem v této vládě nemáme šanci na sociálnědemokratickou politiku a lidé poznají, že jsme se nechali koupit a spočítají nám to v podzimních volbách.“

Tak ono bylo na problém zaděláno už tím, že bylo v Sobotkově vládě ANO. Babiš z toho dokázal vytěžit maximum a ČSSD se jen zkompromitovala. K tomu účtování voliči už došlo. Zkušenost z tohoto období ale nebyla nic platná a teď do nového svazku vstupuje strana oslabená a dezorientovaná. Že by se mluvilo o nějaké modernizaci a novém stylu, o tom si všichni mohou nechat jen zdát. Mezitím jim schopnější predátor sebral témata i rétoriku a bývalý předseda socdem na Hradě se podílí na nepřátelském převzetí, nebo likvidaci, jak bude třeba. Stranu vedou lidé, které je obtížné si už od pohledu aspoň zapamatovat.

Zaorálek nakonec při pohledu na celou tu spoušť soudí: „Proto odmítám šťastně hýkat, že můžeme vstoupit do vlády, neboť nad tím spláčeme.“

Mezitím si někdo aspoň chvíli užije ministerské funkce. Jak dlouho bude šťastné hýkání trvat, můžeme jen spekulovat.