Redakce Svobodného fóra obdržela od bývalého advokáta Zdeňka Altnera článek, který poskytuje zajímavý pohled na názory člověka, který vysoudil na vládní ČSSD 318 milionů korun za úspěšné vedení sporu o nemovitosti. 

Kdyby byl ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Lang nejbohatším Čechem, bylo by to podle zákona o BIS tajné. Pokud je známo, parlamentní komise pro kontrolu BIS majetkové poměry vedení BIS nekontroluje. Je otázkou, kdo kontroluje koho. Návrh premiéra Sobotky na zřízení mimoparlamentního orgánu veřejné kontroly BIS (po odchodu Langa) svědčí o tom, že Sobotka ví o kontrole BIS své. Dlouho očekávaný Langův odchod z funkce ředitele BIS nedělá těžkou hlavu jen Sobotkovi. Kolika dalším?

Současného ředitele BIS Jiřího Langa prosadil do funkce „křišťálově úplatný“ ministr vnitra Stanislav Gross v červnu 2003.

Přes Grossovy skandály udržel Lang jeho vládu za asistence tehdejšího ministra financí Bohuslava Sobotky u moci přesně do prodeje Českého Telecomu španělské Telefónice v dubnu roku 2005 za 82,6 miliardy Kč.

V zasvěcených kruzích se odhadovala „dohoda“ o provizi na 10 procent z 82,6 miliardy Kč. Mluvilo se o ní až do skandálu se „zázračným zbohatnutím“ Stanislava Grosse s akciemi Moravia Energo. Oficiálně za nějakých 90 milionů „vývaru“. Jak malicherné. Kde vzal Gross na „drobná vydání“, přestalo být od té chvíle v popředí zájmu. Skvělá práce. Čí asi?

Kolik „dohoda o zázračném zbohatnutí“ Grosse stála, z čeho to zaplatil a s kým vším se musel „dohodnout“, zůstalo mimo veřejný zájem. Prodej Českého Telecomu oznámil ministr financí Bohuslav Sobotka na tiskové konferenci 6. 4. 2005. Za tři týdny, 25. 4. 2005, Grossova vláda padla.

Opencard s prodejem Českého Telecomu těžko srovnávat. Ale ani „dohoda“ o provizi z miliardy není marná. A k tomu „dohled“ nad jízdou každého držitele karty MHD. Odmítnutím instalace turniketů do metra exprimátor Bohuslav Svoboda plné „využití“ karty ztížil. Odplata na sebe nedala dlouho čekat.

„Dohoda“ v případě tunelu Blanka už měla jiný potenciál. Proto ve výsledku, stejně jako se mohl všem smát Stanislav Gross, se může smát i Pavel Bém. Co ho chrání? Co jiného než „dohoda“ s utajeným skutečným suverénem moci v České republice. Kdo tím skutečným suverénem moci může asi tak být?

V Rusku si KGB, po rozpadu SSSR přejmenovaná na FSB, po nastolení diktatury plutokracie svých agentů už servítky brát nemusí.

Obrovské kapacity FSB, které dříve musela KGB vázat na verbování a „vytěžování“ donašečů, uvolnil dynamický rozvoj slídilských technologií mobilních telefonů, počítačů atd., které umožňují špehovat on-line téměř každého.

I kdyby se podařilo někomu z opozice vymyslet akci, která by mohla diktaturu plutokracie agentů KGB ohrozit, on-line slídění umožňuje FSB zmařit takovou akci dříve, než se opozici podaří ji vůbec zahájit. Když to nepůjde jinak, třeba i vraždou jako v případě Borise Němcova.

Diktatura plutokracie agentů KGB se obejde bez veteše bolševické ideologie. Naopak, při utajování a maskování diktatury deklarací právního státu ideologie překáží. Namísto bolševické ideologie vystačí FSB s „průzkumy“ předkládanými veřejnosti jako její mínění. „Průzkumy“ připravují veřejnost na počítačové „zpracování“ výsledků voleb. To je v Rusku na zpravodajských školách nejspíše vědeckou disciplínou.

Bohatý rejstřík prostředků trestní represe zůstal zachován. Ale zásadně posílila účinnost mimořádně sofistikovaných prostředků mimotrestní represe. Nejen například v policii, v justici či daňové a bankovní sféře, ale i v oblastech, kde by to nikdo nečekal. Péče o dítě, nezaměstnanost a třeba i na ni navazující podpora v hmotné nouzi…

Všeprostupující špiclování každého a všech umožňuje mimořádně sofistikovanými prostředky širokého rejstříku mimotrestní represe utajeně vydírat mučivým psychickým trýzněním kohokoliv nejen přímo ze „zájmových osob“, ale i z jejich okolí. Máte důkazy? Tak vám nezbývá než se „dohodnout“, anebo dál trpět.

Neodpovědnost veřejných činitelů za způsob výkonu veřejné moci, který podle mezinárodního práva (např. v ČR Trestněprávní úmluva o korupci č. 70/2022 Sb. mezinárodních smluv ČR) zakládá jejich trestněprávní odpovědnost za úplatkářství, snižuje práh jejich odporu proti utajenému vydírání k „dohodě“.

Utajeně jsou veřejní činitelé vydíráni, aby svoji pravomoc vykonávali nikoliv nestranně a nezávisle, jak jim ukládá mezinárodní právo i vnitrostátní zákony, ale podle „dohody“, kterou jim nadiktuje všemocná tajná služba. Takový výkon veřejné moci veřejnými činiteli kvalifikuje mezinárodní právo jako trestný čin úplatkářství.

K tomu, aby se zákon stal nejúčinnějším prostředkem bezpráví, už není třeba nacistické ani komunistické ideologie. Pod rouškou „obtížné vymahatelnosti práva“ postačí ignorováním ústavního a mezinárodního práva prosadit nelidskou aplikaci zákona.

K výkonu nelidské zákonnosti nejsou pro soudce a další veřejné činitele potřeba ani peníze. Jsou zbytečným rizikem. Na rozdíl od peněz lze důkazy o „dohodě“ snadněji utajit. Postačí podřízení veřejných činitelů „dohodě“ v naději, že se tak vyhnou dalšímu utajenému psychickému trýznění mimotrestním vydíráním. Pokud „dohodu“ dodržují, nehrozí veřejným činitelům odpovědnost za úplatkářství způsobem výkonu veřejné moci podle mezinárodního práva. Důkazy jsou tajné. A třeba při obsazování vyšších soudních funkcí si dokonce mohou „zasloužit“ přednost. „Nezávislost“ soudců a dalších veřejných činitelů na právu činí takovýto úplatkářský výkon pravomocí nedotknutelným.

Utajená diktatura plutokracie agentů tajných služeb založená na nelidské zákonnosti dokáže natolik účinně propagandisticky manipulovat veřejné mínění, že iluze masové podpory režimu utajené diktatury se zdá být dokonalá. A nejenom v Rusku.

Proputinovská pátá kolona v České republice se v březnu 2015 pokoušela „vykouzlit“ dokonalou iluzi „odporu“ proti průjezdu konvoje americké armády. Tisíce vítajících občanů vnímajících své ohrožení se vzepřelo nečinnosti BIS a vlastizrádné ohrožení naší svobody zmařilo. Nedivme se proto iluzi podpory Putina v Rusku. Chudáci Rusové šanci vítat průjezd armády USA na rozdíl od nás nemají.

Diktatura plutokracie agentů KGB, nyní FSB, v Rusku trpí základní vadou. Navenek se může maskovat deklarováním právního státu, jak chce. Utajený útlak uvnitř státu však vytváří prostředí nepřátelské tvůrčí invenci lidského génia. Ti, kdo by mohli být nejvýznamnějšími nositeli této tvůrčí invence, povětšinou odcházejí do zahraničí. Diktát svobodu myšlení neinspiruje.

Ruský trh, o němž blouzní proruští trollové, je fikcí. Kde si člověk nemůže být jist ani svojí svobodou, natož majetkem, tam chybí základní podmínka pro fungování trhu, totiž rovná soutěž a právní jistota svobodné dispozice s majetkem.

Kapitalismus vznikl v podmínkách právní jistoty svobodné dispozice s majetkem. Právní jistotu může dát pouze právní stát. Právní stát všemoc tajné policie vylučuje. Jedině tak může stát přesvědčit každého, že pravidla platí skutečně pro každého stejně a že dodržovat pravidla se vyplácí.

Rovná regulérní soutěž na trhu v podmínkách právního státu umožnila vznik přirozené elity vlastníků, kteří obstáli v této regulérní tržní soutěži. Agenti tajných služeb elitou být nemohou ani náhodou. Jejich postavení je založeno právě na utajeném pohrdání regulérní soutěží. Proto v Rusku přirozená elita vlastníků chybí.

Oligarchové jsou nevlastníci, ne-li přímo nevolníci. Jsou jen svého druhu správci majetku, který jim zločinné spolčení KGB jako svým agentům umožnilo získat zpravidla neregulérním způsobem, aby s majetkem disponovali podle diktátu zločinného spolčení. Mafie v Itálii či jinde také disponuje s majetkem podle diktátu zločinného spolčení. Ale je tu zásadní rozdíl: Za oligarchy stojí nejsilnější moc ve státě. Státní moc prosazovaná státem organizovaným násilím. O to jsou oligarchové nebezpečnější.

Římské právo podmiňuje platnost vůle k nabytí majetku mimo jiné svobodou této vůle. Může být vůle agentů tajné služby svobodná? Už jen případ odsouzení a věznění Michaila Chodorkovského, mající za cíl odstrašit další oligarchy, ukazuje, že v žádném případě.

Jak jinak označit plutokracii agentů tajných služeb vydávajících se za oligarchy, která se utajuje deklarováním právního státu, než jako lumpenkapitalismus.

Václav Havel mluvil o mafiánském kapitalismu. S pomocí tajných služeb ovládá lumpenelita, označovaná Havlem jako mafie, rozhodující část majetku ve státě. Prostřednictvím tajných služeb ovládá lumpenelita utajeně stát. Ať jde formálně o vlastní či cizí tajné služby, obojí je hrozbou pro svobodu občanů.

Jak ukazuje příklad Spolkové republiky Německo, právní stát, který pomohli po válce v Německu vybudovat Američané, je základem prosperity i tam, kde chybí nerostné bohatství. Právní stát umožnil v Německu uplatnit to rozhodující: tvůrčí invenci lidského génia založenou na přirozené duchovní potřebě člověka nikoliv jen konzumovat, ale především se duchovně seberealizovat. Potřeba duchovního přesahu vlastní existence je člověku přirozená. Bohužel diktát konzumu potlačuje i její základní formu: předání duchovních hodnot potomkům.

Jedině fungující právní stát je zárukou rovné soutěže vlastníků na trhu. Ta dává reálnou šanci uplatnit tvůrčí invenci génia člověka. Jejím uplatněním vzniká přirozená skutečná elita.

Nerostné bohatství Ruska může být sebevětší. Pro jeho využití ku prospěchu občanů chybí to základní: právní stát. Do jeho vzniku budou Rusové odkázáni na lumpenelitu.

Právní stát chybí i v České republice. Počítačové „zpracování“ výsledků voleb, které je v Německu při volbách do Spolkového sněmu Ústavním soudem v Karlsruhe od března 2009 zakázáno, umožňuje, že se v České republice nenašel ani jediný ústavní činitel, který by splnil svoji ústavní povinnost vyplývající z ústavního slibu k ochraně ústavního zřízení proti svržení vlády státními zástupci.

Pravomoc státního zastupitelství je v čl. 80 ústavy výslovně omezena zákonem. Zasáhnout do ústavní pravomoci ústavního činitele smí státní zastupitelství jen v případech stanovených ústavním pořádkem. Ústava stojí nad zákonem.

Přesto je státní zástupce Ivo Ištvan dosud na svobodě. Nerušeně dál vykonává pravomoc státního zástupce k „experimentům“, kdy kterého ústavního činitele který soud odsoudí. Z tohoto pohledu je právní jistota v České republice nižší než právní jistota v Rusku. Ani v Rusku si dosud žádný prokurátor nedovolil svrhnout vládu.

Přitom od 1. 12. 2009 nastala platností Lisabonské smlouvy změna v ústavním pořádku České republiky. ČR přijala závazek aplikovat v souladu s judikaturou Soudního dvora EU přednostně před vnitrostátním právem smlouvy a právo přijímané EU na základě smluv primárního práva EU (tento závazek je obsažen v Prohlášení č. 17 o přednosti práva Závěrečného aktu konference zástupců vlád členských států EU ze dne 23. 7. 2007).

Svržením vlády státními zástupci tak byla hrubě porušena zásada legality zaručená všem občanům Evropské unie v článku 49 Listiny základních práv EU.

Ve smyslu tzv. negativní integrace jsou podle právních zásad Evropské unie a podle judikatury Soudního dvora EU základní práva občanů EU zaručená Listinou základních práv nederogovatelná (nezrušitelná a neomezitelná – pozn. red.) vnitrostátním právem členských států unie.

Zaručuje nám právo EU stejnou právní jistotu, jakou mají například Němci či Britové? Nebo máme v rozporu s právem EU stejnou, ne-li dokonce nižší právní jistotu, než mají Rusové? Proč orgány unie zajímá pouze to, jak který členský stát závazky přijímá, a nikoliv jak je dodržuje?

Odpověď nabídl šéf belgické tajné služby VSSE Alain Winants. Už 17. 9. 2012 varoval, že v institucích NATO a Evropské unie v Bruselu je plno ruských špionů. Je-li na tom tak Brusel, jak na tom asi musí být Praha?

V České republice se nepodílí na moci ani jediná politická strana, která by prosazovala tak nematerialistickou vizi, jako je budování a obrana právního státu. Politické strany a hnutí slouží jako pouhé kulisy právního státu, zastírající, že ve skutečnosti v České republice právní stát neexistuje. Agenda budování a obrany právního státu není v ČR agendou politických stran.

I mnohdy zasvěceně vedené diskuse o polistopadovém vývoji v České republice působí dojmem optimismu jejich aktérů, že ruské okupační tanky s sebou odvezly i agenty KGB. Neodvezly. Naopak.

Prognostický ústav byl vybudován z podnětu a s důvěrou KGB, vedené Jurijem Andropovem. Z něho se rekrutovali „budovatelé kapitalismu“ u nás. Namísto právního státu zřídili pod patronací KGB utajeně lumpenkapitalismus podle ruského vzoru k nastolení vlády lumpenelity.

Za Klause ani za Zemana bychom se do NATO a do EU nedostali. Havel v plánu KGB nebyl. Kvůli závazkům k NATO a EU se na rozdíl od Ruska musí u nás zatím lumpenkapitalismus utajovat. Proto je nám utajováno, jak blízko jsme ve skutečnosti ruskému vzoru.

Proto se nám může Pavel Bém smát, tak jako se nám smál Stanislav Gross. A my se můžeme jen dohadovat, kdo všechno byl v případě Českého Telecomu, tunelu Blanka, Mostecké uhelné a řady dalších privatizací a megaprojektů účastníkem „dohody“ a kdo z nich je v tom našem lumpenkapitalismu skutečně nejbohatší.

Měli bychom využít blížícího se průjezdu konvoje americké armády k podpoře požadavku na trvalé umístění vojenské základny USA v České republice jako záruky proti snahám ruských tajných služeb o „vykouzlení“ propagandistické iluze „odporu“ proti průjezdu amerického konvoje a využití této iluze k ohrožení našeho členství v NATO. (Konvoj vojáků americké armády projede přes Česko ve dnech 27. – 30. května 2016 v rámci pobaltského cvičení Saber Strike – pozn. red.)

Trvalé umístění americké vojenské základny v České republice by rozhodujícím způsobem potlačilo hrozbu aktivit ruských tajných služeb na našem území a vytvořilo prostor pro budování a obranu právního státu a vytvoření „kapitalismu s lidskou tváří“.

Po promarněné šanci jedné generace by tak rozbitím parazitního systému všeprostupující utajené korupce lumpenkapitalismu konečně vznikly v České republice předpoklady pro vytvoření stejných životních podmínek, jaké jsou v Rakousku, Německu a dalších vyspělých zemích Evropy, v nichž je právní stát základem jejich prosperity.

Zdeněk Altner

■ ■ ■
Autor je právník a bývalý advokát. Je znám především díky právnímu zastupování ČSSD, které vyhrál spor o její stranické sídlo – Lidový dům. Ze seznamu advokátů byl vyškrtnut v roce 2011 po kárném řízení v souvislosti se sporem s ČSSD. Podle pravomocného rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. března 2016 mu ČSSD musí za právní služby doplatit 18,5 milionu korun spolu se smluvní pokutou, která od roku 2000 činí dalších více než 318 milionů Kč.