Myšlenky lékaře Jana Hnízdila o psychopatech v politice, které jsme tu v neděli citovali, vzbudily u čtenářů pozornost. Hnízdil ovšem není jediný, kdo na tento jev upozorňuje, jak uvidíme.

Doktor Hnízdil říká, že se v populaci vyskytuje asi 6 procent genetických psychopatů, lidí bez svědomí. „Přestože jich není mnoho, jejich role v šíření zla je mimořádná. Pokud se jim podaří proniknout do politiky, mají zničující vliv na celou společnost. Lež je pro ně stejně přirozená jako dýchání. Jsou charizmatičtí, vzdělaní, jazykově vybavení. Současně ale draví, arogantní, bezohlední, bezcitní. Na svoji stranu dokáží strhnout masu lidí slušných a důvěřivých.“

Jsou tu ale další, kteří na toto nebezpečí dlouho upozorňují. Teď o tom v Českém rozhlase (30. 11.) hovořil psychiatr Radkin Honzák. Podle něj se každý psychopat vždy dere na špici, pokud má příležitost: „Jde o to, jak dalece se společnost dohodne, že tady máme nějaká pravidla a že jsou vymahatelná i pro tyto lidi. Proto jsou mezi psychopaty nejlepší obchodníci, ale taky lháři. Muž, který prodá Karlštejn, nebo sňatkový podvodník s IQ 85, který s nadhledem ukecá vysokoškolačku.“

U nás jsme na tom podle něj bídně, protože naše společnost tato monstra nebrzdí: „Vezměte si způsoby, jak náš velký prezident ohýbá ústavu a jak dalece mu to všichni dovolí. To je jeden ze zoufalých příkladů, jak naše společnost degeneruje, a taky jeden z důvodů, proč v době ekonomického boomu jsou lidi tak otrávení. Protože máme instinktivní potřebu určitých pravidel, kterým říkáme struktura, vztahy, hodnoty, a pokud dohodnutá pravidla platí jasně a explicitně a špičky je začnou porušovat, tak padá i vědomí spravedlnosti celé společnosti.“

A na svém blogu na Aktuálně.cz (2. 2.): „Je celkem jasné, čím urazil Václav Havel Klause i Zemana: Dost je neobdivoval a nekořil se jim, a tak mají oba právo být zhrzeni víc než Jitka Vodňanská, a protože si s nimi zas tolik jako s ní nekorespondoval, nemají šanci zveřejnit jeho dopisy, ale mohou po něm plivat a snažit se pošpinit nejen jeho a jeho dílo, ale i jeho program. O lásce nemluvím, protože tu správný narcista nezná, ale pravda rozhodně není to, co by oba pánové říkali a hájili.“

Takoví lidé se dostanou nahoru s oporou masy lidí, kteří „neunesou pocit svobody a potřebují ochranu mocného Vůdce. Tahle parta zapomíná na to, že je sice pravda, že člověk, který se neumí postarat dobře o sebe, neskýtá záruku, že se postará dobře o druhé, ale nikde není zaručeno, že člověk, který se dokáže dobře postarat o sebe, se bude chtít starat také o druhé. Člověk, který se extrémním způsobem stará o své finanční zisky, se patrně nebude chtít dělit s bezdomovci a člověk, který si zakládá na své moci bude mít ještě méně ochoty se o ni dělit s kýmkoliv. To ale jim dosud nedošlo.“

Doktor František Koukolík ve své knize Mocenská posedlost (2010) píše: „Nejjednodušší definice moci říká, že je možností přinutit někoho, aby udělal něco proti své vůli. Problémem je ‚patologická‘ moc, samoúčel, který se může projevovat syndromem mocenské pýchy (tak viditelné u prezidenta Zemana). Nadto si lze představit vznik závislosti na moci, která se podobá závislosti na alkoholu. Kombinace mocenské pýchy s mocenskou závislostí se může stát mocenskou posedlostí. Čím vyšší je míra mocenské závislosti, tím vyšší je potřeba omezit v soutěži vliv jiných mocenských elit stejně jako té části populace, jejíž podíl na moci je malý. Obojí se dělá debilizací nejen politiky ale i médii, které podléhá většina společnosti. Příkladem může být současná česká společnost.“

Zemana zmiňuje také doktor Miloš Vojtěchovský, psychiatr, v časopise Vital: „Náš prezident pravděpodobně trpí alkoholovou encefalopatií s degradací charakteru. Má velkou kognitivní rezervu, takže žádné poruchy paměti zatím nemá… Psychické zdraví našich politiků je pro národ neobyčejně důležité, protože v kritických chvílích rozhodují o životě a smrti nás všech. Němečtí psychiatři po pádu Hitlera požadovali, aby každý příští kandidát na vedoucí funkci byl podroben expertíze. To se ale neděje a psychiatrické profily nejvyšších státníků jsou často velmi problematické… (Zeman) také zřejmě má moriatické nálady (ABZ slovník: nejapné žertování a vtipkování, ztráta sociálních zábran, obtěžování okolí vulgárnostmi a nevhodným chováním, častý příznak u organických poruch mozku). A projevuje se u něj diabetická porucha zraku – retinopatie.“ (Citováno podle Přítomnost 13. 4. 2018).

Psycholog Bohumil Sláma, zmiňuje tento výrok a sám o Zemanovi napsal: „Tam, kde začíná psychická patologie, normální člověk přestává rozumět, ztrácí do ní vhled. Proč se Putin svého času obrátil proti Západu (a tedy i proti nám), je na rozdíl od Zemana pochopitelnější, byť to ukazuje na nemenší zlovolnost a egoismus.“

Názory odborníků, kteří mají pochybnosti o osobách jako Zeman a Babiš, jsou celkem jednoznačné. V Zemanově případě je jeho chování charakteristické lhaním a sprostotou křiklavější kvůli tomu, že působí jako loutka svého okolí a spíše jako vyslanec cizích mocností než hlava suverénního státu.

Zeman by měl být psychiatricky vyšetřen skutečnými odborníky a pokud možno by to neměli být lékaři, kteří jsou používáni Hradem ke stavění Potěmkinových vesnic. Kdyby byl Zeman důchodcem na Vysočině, nic by nám po jeho stavu nebylo, ale pokud  zastává funkci, kde přece jen o něčem rozhoduje, bylo by na místě vědět, jak na tom je a jak na tom tím pádem jsme my. Když už se pořád z některých míst připomíná, že byl Zeman zvolen lidem, tak ať se lid dozví pravdu.

Revue Forum Banner
Jan Jandourek
Jan Jandourek
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora