Mocenská symbióza premiéra Andreje Babiše a prezidenta Miloše Zemana má již více než dvacetileté trvání. Její kořeny sahají až do Švýcarska, k volební kampani ČSSD nebo do Petrimexu. A takhle to všechno začalo. Přinášíme výsledky dlouhodobého zjišťování, analýz a rešerší, které ukazují, že to bylo právě napojení na Zemana a jeho stranu, které z Babiše udělalo dolarového miliardáře.

Babiš si na Zemana a jeho ČSSD vsadil už v roce 1997, kdy tušil jeho brzký nástup k moci. 27. září 1997 uzavřela firma Beltomate, se sídlem v Panama City, ul. Calle 53 Este, sponzorskou smlouvu se společností Zora Euro, napojenou na financování ČSSD. Šlo o 220 tisíc švýcarských franků (cca 5 mil. Kč). Peníze následně doputovaly do firmy Cíl, z níž se financovala volební kampaň ČSSD v roce 1998. Peníze však nejprve odešly ze společnosti O.F.I., přímo navázanou na Petrimex a následně na Agrofert Andreje Babiše. Odesilatelem byl Roland Schaer ze spol. O.F.I, stopy vedou i k legendárnímu Marcu Davidu Richovi. Organizátorem tajemné operace byl Andrej Babiš.

Sázka na ČSSD vyšla. Právě ona katapultovala Babiše do extraligy slovensko-českých oligarchů. Řeči o tom, že začínal z nuly, že utekl ze Slovenska před Vladimírem Mečiarem a že ho kdysi podpořili spolužáci ze Švýcarska jsou jen pohádky ovčí babičky pro kobližkáře. Jako mnoho jiných účelových fabulací předsedy vlády. A Zeman to musel vědět. Před nástupem Babiše ho tehdy varovaly i domácí zpravodajské služby. 

Babiš si postupně ochočil zejména Stanislava Grosse, Miroslava Grégra, Ivo Svobodu a Martina Pecinu. Uměl to s Úřadem pro hospodářskou soutěž i s Konsolidační agenturou. Jestli tedy nějaká tradiční strana stvořila Babiše, tak to byla ČSSD (a především Zeman), jeho dnešní koaliční kompars. Babiš se za vlády Zemana (po pádu Junkova Chemapolu) zmocnil téměř celé české chemie, a dále posiloval své pozice v zemědělství a potravinářství. Svou konkurenci zadupal do země anebo přímo zlikvidoval, doslova všemi prostředky. V éře Zemanovy vlády se odehrály příběhy Deza, Precheza, Lovochemie, Agrobohemie, Unipetrol, Proferta, Aliachem, Spolana, Fatra, Syntesia a řada dalších.

Ve stejné době se jeho bývalý kolega z Petrimexu Čimbora (pozdější šéf bratislavského Slovnaftu) dostal se svou firmou Falkon Capital k životnímu kšeftu, a sice deblokaci ruského dluhu. Na této transakci se dohodl v roce 2002 Zeman přímo s Putinem. Ze 100 mld. Kč doputovala do ČR jen pětina. Vše ostatní je opředenou jednou velkou záhadou. I tady dostala zakázku od vlády konkrétní firma bez výběrového řízení, přestože byla před touto volbou varována zpravodajskými službami.

Babiš stál pravděpodobně i za náhlým rozkolem Zemana se Šloufem (po první prezidentské volbě v roce 2013). Šlouf se nikdy netajil tím, že Babišovi nevěřil, a to zejména po podivné operaci Unipetrol. Zemanova vláda tehdy určila Agrofert za vítěze tendru na privatizaci Unipetrolu, třebaže měla lepší nabídku. Babiš dosadil do Unipetrolu své lidi a společně s nimi uzavíral smlouvy mezi firmami Unipetrolu a Agrofertu tak, aby získal co nejvíce peněz. Podle odborníků se během pár let jednalo až o 20 miliard korun, a to zejména na tranzitních cenách čpavku a dalších surovinách pro umělá hnojiva. Nakonec Babiš státu Unipetrol vrátil, protože za něj nezaplatil ani jednu korunu. Tím, že Zeman umožnil Babišovi vstup do Unipetrolu, udělal z něj dolarového miliardáře. Detaily příběhu – tedy hlavně to, co z toho měl současný prezident – si odnesl Zemanův stvořitel Miroslav Šlouf na onen svět, a ostatní aktéři mají asi mnoho dobrých důvodů ke ztrátě paměti.

Sečteno a podtrženo – Babiš se Zemanem jsou letití kumpáni, takové naše bratrstvo kočičí pracky. Kdybychom měli jen Babiše a vyvažoval by ho a kontroloval nějaký český Kiska, anebo obráceně, kdybychom měli jen Zemana a ten by byl vyvažován a kontrolován premiérem, který by nebyl v kolosálním střetu zájmů a nebyl by trestně stíhán a nebyl by jeho dávný kumpán, tak by ten náš průšvih byl možná poloviční. Takhle jsme spíše v modelu zakavkazských despocií než v tradičním schématu civilizovaných evropských zemí. Mocenské duo Babiš-Zeman nás významně sráží do situace, kdy se politika stává jen pokračováním byznysu jinými prostředky, produktem marketingu a manipulací východních říší. Svítí nám všechny červené kontrolky.

Revue Forum Banner