Vzhledem k fyzickému a mentálním stavu pana prezidenta by stálo za zvážení, zda by neměl být osvobozen od břemene zahraničních cest. Především po několik posledních měsíců vykazuje jisté anomálie svého chování, a bylo by tedy jak jeho zájmu, tak v zájmu naší země i zahraničních partnerů, aby se držel spíše na domácí scéně, než mu doběhne posledních několik měsíců v úřadě.
Bylo by jistě nemilé, kdyby Zeman na nějakého premiéra zvedal hůl nebo kdyby na schodišti nějaké významné vládní budovy ztratil botu, čímž aby se tato bota stala druhou slavnou botou historie. Podobně legendární jako ta, kterou prý Nikita Chruščov bušil do pultíku v Organizaci spojených národů. Svět ani nepřijde o žádné významné projevy, protože je stejně pronáší spatra, čímž dává najevo, že publikem pohrdá. My už jsme zvyklí, ale třeba by to mohlo těm netykavkám vypěstovaným na různých diplomatických akademiích a orientálních dvorech vadit.
Nikdo by mu samozřejmě nemohl vyčítat cesty na jemu milá místa se starými známými, jako jsou třeba setkání na ostrově Rhodos, kde sedánky pořádá agent KGB Jakunin. Jen by asi bylo na místě, aby si tyto soukromé radosti hradil jiným způsobem, než aby je platil z peněz daňových poplatníků. Jako tomu bylo loni, a to navzdory ujišťování mluvčího Ovčáčka, že všechny náklady hradí pořadatel. Náklad pana prezidenta ve vládním letadle do toho zřejmě zahrnut nebyl. Není náklad jako náklad. Ostatně by ho mohl s sebou brát Petr Kellner, letadlo má a stejně jezdí často tím směrem, co se Zemanovi líbí. Navíc by byl na palubě veselým společníkem, a kdyby ho nepustili do pilotní kabiny, snad by se tolik nestalo.
Vláda, až nějakou relativně jistou budeme mít, by se nad tím měla zamyslet. Kdyby se tak jako Zeman choval nějaký ministr lesů, vod a plání, už by bez pochyby dávno letěl, ale ne do ciziny.
Pořád se tu ještě otvírá možnost, že by mohl třeba vycestovat do kosmu jako platící vesmírný turista. Není to sice zadarmo, ale stejně nám Moskva nesplatila celý svůj dluh, tak by tam mohli nad cenou přimhouřit upřímné a laskavé Putinovo modré oko. Ovčáček by pochopitelně musel letět taky, kdyby ne, to by asi nepřežil. A my bychom se chtěli ještě dočkat jeho pamětí. Věnuje se přece poslední dobou literatuře, ne?