Miloš Zeman na Zemi živitelce romanticky pohovořil o tom, že obnovou a budováním rybníků by se dalo zamezit, aby z krajiny mizela voda. To se jistě bude líbit. Lidé si představí, jak by rybníky zvelebily naši krajinu, v rybnících budou ryby, které ulovíme a můžeme sníst a ještě si budeme připadat jako moudří hospodáři.
Problém je v tom, že to není moc pravda. Rybníky na to samy nestačí. Na serveru iHned (25. 8.) se k tomu vyjádřil Ladislav Miko, který působí na Generálním ředitelství pro ochranu spotřebitele EK. Píše: „Pokud jde o množství vody, na naše území jí spadne pořád víceméně stejně. Mění se ale následná distribuce srážek (tady tvorba nádrží trochu pomoci může) a úplně základním problémem je schopnost vodu v krajině zadržet, aby neodtekla. Zcela dominantní roli zde hraje voda zadržená půdou. Ta jí zachytí mnohem víc než všechny rybníky a nádrže světa, především proto, že ji může zadržovat plošně.“
„Tato schopnost půdy je dána řadou faktorů, důležitá je například krajinná struktura: průlehy, meze a remízky zpomalují povrchový odtok a zvyšují šanci, že se voda vsákne. Klíčovou je ovšem půdní struktura a ta závisí na množství organické hmoty. Její podíl s degradací zemědělských půd v důsledku intenzivní produkce a omezeného střídání plodin (zejména dominance obilovin a řepky) dlouhodobě klesá a tento trend se nedaří zastavit.“
Takže rybníky by samy o sobě mnoho nevyřešily. Orná půda tvoří více než 35 procent našeho území a plošný úbytek organické hmoty je tam největší. „Na budování či obnovu opravdu velkých rybníků nejspíš nenajdeme v naší krajině dost místa. Ty střední a malé má jistě smysl obnovovat, ale zadrží řádově méně vody, než když zlepšíme stav naší půdy.“
Bylo by tedy lepší si k odborným záležitostem nechat vypracovat podklady a nezlepšovat svět. Pro člověka, tedy i prezidenta, by mělo být přirozené, že si uvědomí, že některým věcem prostě nerozumí. I když pak nebude vypadat jako Všeználek. To se ale od prezidenta a dalších ani neočekává. Stačí si moudra nechat napsat na papírek od odborníka.