Ačkoli to byl současný prezident Miloš Zeman, kdo sliboval, že Česká národní banka pod vedením jeho lidí nebude znehodnocovat české úspory, byla to právě jeho bankovní rada, která znehodnocování koruny mnohonásobně zrychlila.

Aby si mohli Zemanovi lidé prosazovat svůj přístup, potřebovali v sedmičlenné bankovní radě obsadit čtyři sesle. To se jim povedlo v polovině února 2017. Tehdy Zeman jmenoval ke svým stávajícím třem lidem (včetně guvernéra) další dva své koně. V bankovní radě mají tedy od té doby zemanovci převahu pět ku dvěma klausovcům. Je však zapotřebí dodat, že se minulý prezident Václav Klaus s částí své bankovní rady rozkmotřil, zatímco Miloš Zeman za svými pappenheimskými stále stojí.

Ti však pokračovali v nepřirozených zásazích do kurzu koruny ještě po celý březen. Ale nejen to. Jak bylo nyní prozrazeno, březnové nákupy ČNB byly zdaleka nejvyšší za celé tři a půl roku, po které intervence probíhaly.

Režim umělého oslabování koruny prostřednictvím nákupů eur do zásob ČNB placených uměle elektronicky vytvářenými korunami trval 41 měsíců. Naše národní banka kvůli tomu utratila více než dva biliony korun, což se blíží polovině veškeré českého ročního produktu (výroby, služeb, zkrátka všeho, za co musíme zaplatit).

Průměrný měsíční nákup Klausovy ČNB činil asi 37 miliard korun. Naproti tomu Zemanova ČNB utratila za jediný měsíc 520 miliard korun. To je tedy nárůst o neskutečných více než 1300 %. Zemanova ČNB utratila v březnu, jak nyní přiznala, více peněz než všechny české firmy, domácnosti i stát dohromady.

Může za to jednak sama, protože ji nikdo nenutil, aby v nákupech eur pokračovala, a jednak spekulanti, kteří si s vidinou budoucího posilování koruny nakupovali obrovské množství českých korun. Kvůli spekulantům utratila ČNB v lednu 391 miliard, v únoru 220 miliard a v březnu zmíněných 520 miliard. S tím však musela centrální banka od samého počátku počítat. Místo toho silácky tvrdila, že může korunu oslabovat a naše úspory tak znehodnocovat neomezeně (na rozdíl od posilování měny, kterému může být díky spekulantům zamezeno). ČNB však měla pravdu jen v případě, že nemá žádné morální zábrany.

Zemanova ČNB v čele s guvernérem Jiřím Rusnokem se na intervencích podílela pouze něco přes měsíc z celkového asi třiapůlletého období. Pak už byly z pohledu každého rozumného člověka neudržitelné, bez ohledu na to, zda mají v bankovní radě převahu Klausovi či Zemanovi lidé. Přesto nesou Zemanovi bankéři odpovědnost za zhruba čtvrtinu všech intervencí.

Dokonce lze podezírat samotného prezidenta Zemana, že si to tak přál. Do bankovní rady totiž jmenoval ekonomy, kteří se neprojevovali jako principiální odpůrci intervencí. Zeman je navíc velkým propagátorem nahrazení české koruny za euro, byť v poslední době uvádí, že lze do eurozóny vstoupit až poté, co z ní vystoupí Řecko, abychom mu nemuseli pomáhat splácet jeho dluhy. Ale neudržitelné dluhy Itálie a dalších států mu nevadí. Do bankovní rady dokonce jmenoval mnohaletého státního koordinátora pro přijetí eura.

Intervence přitom v mnoha posledních měsících probíhaly už jen proto, abychom dosáhli cílového tempa růstu cen (ale i mezd apod.), jaké si stanovili naši centrální bankéři. Cíl je stanoven tak, aby se naše ekonomika přibližovala eurozóně. To je sice rozumné, ale není nutné se takového cíle za každou cenu držet, byť je reálný stav ekonomiky někde jinde. Důvod, proč se ČNB tohoto cíle zuby nehty drží, je právě ten, že nás chce připravit na výměnu českých korun za eura. Evidentně právě proto Zemanova ČNB pokračovala v intervencích, přestože musela tušit, že kvůli tomu bude muset utratit obrovské množství peněz. Rusnok navíc připustil, že mohou v intervencích pokračovat i nadále, avšak tajně. Rozdíl je jen v tom, že nyní už nevíme, pod jakou cenu eura centrální banka koruně nedovolí jít.

Jakub Černý
Jakub Černý
Redaktor deníku FORUM 24
Další články autora