Jako když rozmazává bláto po chodníku. Slušně řečeno. Miloš Zeman stupňuje svojí ostudu v souvislosti s vlastní lží o Ferdinandu Peroutkovi. Požádal soud, aby se mohl sám stát účastníkem řízení, soud mu vyhověl, jak zjistil server Seznam zprávy. Miloš Zeman se tak může nechat strážci dovést až do soudní síně, kde bude proces o tom, že lhal.

Miloš Zeman totiž skutečně lhal. Veřejně prohlásil, že Ferdinand Peroutka, který trávil II. sv. válku v koncentračních táborech, kolaboroval s nacisty a napsal článek s titulkem Hitler je gentleman. Nic takového ve skutečnosti nenapsal. Stalo se to jen na jednom místě. V hlavě Miloše Zemana. Odborníci a badatelé vyloučili, že by takový text Ferdinand Peroutka sepsal. Už více než tři roky ho hledá také Jiří Ovčáček. Nenašel.

Fakt, že prezident lže, je ostudný. Ještě horší je, že není schopen svůj omyl a lež uznat a jako malé dítě stojí (spíše sedí) a dupe, že to je a je a je pravda. Když se cizinci dozví, že u nás bude soud o tom, že prezident vypouští lži o obětích nacismu, asi nechápou. Ale aby se ještě sám domáhal toho, že chce sedět v soudní síni, až mu soudkyně oznámí, že lže, to je skutečný unikát.

S kauzou Peroutka je to totiž naprosto jednoduché stejně jako v další kauze Miloše Zemana. Zemanovu kauzu Peroutka totiž může zvrátit jen jediný důkaz a tím je zmíněný článek, který však neexistuje. Druhou dost podobnou kauzou je zdraví prezidenta. Ten se nejprve chtěl soudit s mužem, který veřejně uvedl, že má Zeman rakovinu a že mu zbývají jen měsíce života. Zeman proti tvrzení důsledně bojoval až do voleb. Od voleb ze snahy o soudní proces postupně vycouval. Protože by u soudu musel předkládat zdravotní zprávy od nezávislých lékařů.

Zemanova kauza Peroutka není jen ulhaná. Je především trapná, smutná a zcela ostudná.