Papež František se při nedělní bohoslužbě zmínil o genocidě Arménů, ke které došlo za turecké nadvlády. Toto téma vyvolalo odpor Turecka, které proti tomu protestovalo. Papež připomněl i řadu dalších vln vyvražďování, které se ve 20. století objevily.
Podle agentury AFP to může silně poškodit diplomatické vztahy Vatikánu s Ankarou. Turecké ministerstvo zahraničí si vzápětí předvolalo vatikánského velvyslance, aby protestovalo, ohlásily turecké televize.
Bohoslužba probíhala za účastí křesťanů arménského obřadu. Bylo to poprvé, kdy se společně sešli všichni představitelé této starobylé východní církve ke slavení liturgie s papežem, považovaným za nástupce apoštola Petra. Jak uvádí Vatikánský rozhlas: „Příležitostí k tomu bylo papežovo prohlášení arménského světce Řehoře z Nareku (940-1010) Učitelem církve, ale také připomínka genocidy arménského národa, od níž letos uplynulo sto let. V zaplněné svatopetrské bazilice bylo přítomno množství poutníků z arménské diaspory a z Arménie v čele s prezidentem republiky Seržem Sarkisjanem. Na začátku téměř tříhodinové liturgie nejprve papež František oslovil přítomné:
„Při různých příležitostech jsem nazval dnešní dobu dobou války, rozkouskované třetí světové války, během níž jsme denně svědky brutálních zločinů, krvavých masakrů a šílenství zkázy. I dnes bohužel slyšíme dušený a opomíjený křik mnoha našich bezbranných bratří a sester, kteří jsou kvůli svojí víře v Krista nebo svojí etnické příslušnosti veřejně a surově zabíjeni – podřezáváni, křižováni a zaživa upalováni – anebo nuceni odcházet ze svojí vlasti.
Také dnes prožíváme určitý druh genocidy zapříčiněný všeobecnou a kolektivní lhostejností, spoluvinným mlčením Kaina, který prohlašuje: ‚Co je mi do toho?‘, ‚Copak jsem já hlídačem svého bratra?‘
Naše lidstvo zažilo v minulém století tři velké, neslýchané tragédie: první je obecně nazývána ‚první genocidou 20. století‘ a postihla váš arménský lid – první křesťanský národ – a dále katolické i pravoslavné Syřany, Asyřany, Chaldejce a Řeky. Byli zabiti biskupové, kněží, řeholníci, ženy, muži, staří a dokonce i děti a bezbranní nemocní. Další dvě byly spáchány nacismem a stalinismem. V době nedávné to bylo masové vyvražďování v Kambodži, Rwandě, Burundi a Bosně. Zdá se, že lidstvo nedokáže zastavit prolévání nevinné krve. Zdá se, že nadšení, které se objevilo na konci druhé světové války, se vytrácí a mizí. Zdá se, že lidská rodina odmítá poučení z vlastních pochybení zapříčiněných zákonem teroru; a tak se dodnes usiluje o odstraňování bližních s pomocí některých a za spoluvinného mlčení jiných, kteří přihlížejí. Ještě jsme se nenaučili, že ‚válka je šílenstvím, zbytečným masakrem‘ .“
Papež se také vyslovil proti zneužívání náboženství při ospravedlňování násilí: „Krutost nemůže být nikdy přisuzována Božímu působení a navíc absolutně nesmí v Jeho svatém Jménu hledat jakékoli ospravedlnění.“
