Tandem Hamáček – Zimola navenek drží pohromadě. Oba prosazují vládu s hnutím ANO, rozdíly však nelze zastřít. Zimola je vstřícnější vůči zájmům prezidenta Zemana, premiéra Babiše a KSČM. Ačkoli prohlašuje, že zachraňuje ČSSD, částí spolustraníků je podezírán, že hraje hlavně sám na sebe.

Sociální demokracie spustila vnitrostranické referendum, považované jejími znalci za nejdůležitější v její novodobé historii. Ve skutečnosti hrozí blamáží, která může přispět k dalšímu rozkolu už tak zdecimované strany. Doplatila na vládní mesalianci s bezohledným oligarchou, jemuž kryje záda pomstychtivý prezident. Premiér v demisi jí přitom navzdory veřejným proklamacím pohrdá a nadále se chová tak, že by nejraději vládnul sám.

Jednejme s komunisty

První místopředseda ČSSD Jiří Zimola v této situaci srší mediální energií. Poskytl rozhovor serveru Aktuálně (24. 5. 2018), kde nastínil svoje představy o dalším vývoji. Odlišují se nejen od názorů nemalé části členské základny, ale i vedení, včetně předsedy Jana Hamáčka.

Hamáčkův předchůdce Sobotka byl často kritizován, že usiluje o to, aby sociální demokracie zněla jedním hlasem a potlačoval vnitřní názorové proudy. Není však jasné, jaký smysl dává opačný extrém, když politická strana zní navenek mnoha hlasy, často protichůdnými, což svědčí o slabém a nejednotném vedení, rozhádanosti a vnitřní rozpolcenosti. Strana, která neví, co chce, musí voliče odrazovat.

Zimola si na rozdíl od Hamáčka a zbytku vedení (s výjimkou Putinova obdivovatele Foldyny) nemyslí, že vyjednání tolerance menšinové vlády komunisty je výlučně starostí premiéra Babiše. Pomiňme, že sociální demokracie v tichosti pohřbívá stále platné Bohumínské usnesení, zakazující spolupráci s KSČM se silným stalinistickým křídlem na celostátní úrovni.

„Měli bychom jednat s komunisty o jejich toleranci celé vlády. Navíc komunisté avizovali, že se budou chtít ke kandidátům na ministry vyjadřovat, čili tam bude první možný názorový střet. A mně se nelíbí vyjadřování některých kolegů, kteří říkají, že nám do toho nemají komunisté co povídat,“ zlobí se Zimola, čímž předznamenává vznik faktické koalice.

Zeman má právo veta ministrů

Zimola komunistům v tomto smyslu rozumí a jednat s nimi chce po referendu, pokud dopadne. „Není možné jim říkat, že nás budou tolerovat, ale k ničemu se nebudou vyjadřovat,“ vysvětluje. Teprve potom se mají jména vydiskutovat na úrovni premiéra, který je ponese prezidentovi.

Má to nějakou logiku? Součástí referenda je seznam jmen ministrů, dodaný na vyžádání širšího vedení, a vzápětí jej jeden z jeho členů zpochybňuje. Spíš je zarážející, že členská základna hlasuje o účasti ve vládě, a nikdo přesně netuší, jaké podmínky tolerance vlády si vyjednali komunisté s Babišem.

První místopředseda současně připouští, že prezident může některé ministry vetovat, což je v rozporu s Ústavou. Zatímco Hamáček a zbytek vedení ČSSD za nominovanou pěticí ministrů stojí, Zimola na sociálních sítích šíří, že se jména ještě mohou měnit. „Názor pana prezidenta, který ministry jmenuje, nemůže být nevýznamný. Pokud by se pan prezident vymezil ostře proti některému jménu, tak jsou v sociální demokracii další kvalitní kandidáti na ministry,“ objasnil.

Je zjevné, že se jedná především o potenciálního ministra zahraničí Miroslava Pocheho, významného a kontroverzního zákulisního hráče pražské buňky sociální demokracie, která významnou měrou přispěla ke zvolení předsedy Hamáčka. Nelze se ubránit dojmu, že důvody, které prezident Zeman při odmítání Pocheho zmiňuje, jsou jen zástupné. Vzhledem k povahovému ustrojení hlavy státu jde především o odvetu za „drzost“, kdy pražský politik v prezidentské volbě podpořil Jiřího Drahoše.

Zachraňme ČSSD

Zimolovo odlišné pojetí politiky není ničím novým, náhle spadlým z nebe. Loni v prosinci se před volebním sjezdem ČSSD, který měl rozhodnout o jejím dalším směřování, jako první z významných představitelů vyslovil pro smíření s Milošem Zemanem a vstup do vlády s Andrejem Babišem.

„Nechci zlehčovat vážnost situace, že je ve stavu obviněného, ale v rámci presumpce neviny platí, že obviněný nerovná se odsouzený,“ bagatelizoval tehdy trestní stíhání předsedy hnutí ANO, což v sociální demokracii vyvolalo poprask. Její většinové mínění dlouho rezonovalo proti pokračování koalice s „ušpiněným“ predátorem, na kterou doplatila drsným volebním debaklem.

Zimola se v téže době vyslovil i k „bolestivému vztahu“ s prezidentem Zemanem, který v souhře s Babišem sociální demokracii zatápěl, a jemuž vyslovil jednoznačnou podporu. „Jedním z léků pro narovnání vztahu s prezidentem vidím například to, že by se ČSSD měla Miloši Zemanovi omluvit za podraz v roce 2003,“ navrhoval.

O tom, že Jiří Zimola myslí svůj atak na převzetí ČSSD vážně, svědčí i jeho následující kroky. Počátkem ledna založil spolu s dalším „lánským pučistou“ Michalem Haškem, s nímž dosud udržuje úzké vztahy, „diskusní platformu“ Zachraňme ČSSD. Ze známějších jmen se jí účastnili další Zemanovi stoupenci Jaroslav Foldyna a Zdeněk Škromach.

Zimolovy růžové brýle

Dnes některé vysoce postavené kolegy v sociální demokracii znervózňuje Zimolův odstup od nejvyššího politického dění, když odmítl Hamáčkův návrh, aby také převzal přímou odpovědnost ve vládě. Nic mu v tom nebránilo, už před rokem položil funkci jihočeského hejtmana. Statutární místopředseda se však chce starat o Lidový dům a řídit z něj stranu. Mnozí ho podezírají, že si tak chce připravit půdu k budoucímu převzetí ČSSD, zvláště pokud projekt vlády s hnutím ANO zkrachuje.

Jiří Zimola tyto spekulace odmítá. Na únorovém sjezdu ve volbě uspěl s metaforou růžových brýlí, které podle něj mělo nasazené předchozí vedení. Dnes je legitimní otázka, zda tytéž růžové brýle nenosí Zimola, když tolik sází na nadbíhání zájmům prezidenta Zemana, premiéra Babiše a komunistů. Zájmy ČSSD, s jeho osobní výjimkou, se v tomto „zachraňování“ poněkud ztrácejí. Nepotřebovala by zachránit před Jiřím Zimolou?

 

 

 

 

Revue Forum Banner
Jiří Sezemský
Jiří Sezemský
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora