Bojovník k pohledání. Česko-japonský bijec uprchlíků, Islámu, cikánů a všeho, co se vymyká jeho představám o správném odstínu barvy pleti, hlasu a mysli – stojí v čele nejen českého, ale také evropského boje proti Bruselu. Vyhlášeným eurospektikem a kritikem multikulturalismu je navzdory vlastním činům. Ty, podobně jako jeho byznysové pozadí, působí často schizofrenicky.

Ačkoli před televizními kamerami, anebo alespoň před svým foťákem na mobilu, skládá rozzuřený Asiat filipiky o jedovatém vlivu multikulturalismu na českou společnost, samotný někdy neví, čí je. Pochází z poměrů, ve kterých si kvůli svému původu užil nejedno příkoří a nespravedlivé znevýhodnění.

I proto se během profesionální kariéry přidal na stranu těch, kteří zdůrazňovali, že cizinci můžou českou kulturu či turismus jenom obohatit.

Tomio Okamura se narodil české matce a japonsky-korejskému otci. Když mu bylo pět let, jeho rodina se přestěhovala z Japonska do Československa, kvůli problémům v rodině však skončil v dětském domově. O tom, že dětství v „děcáku“ není žádná slast, mluví i sám ve svých životopisech. Do čtrnácti podle vlastních slov kvůli xenofobním útokům koktal a pomočoval se. 

Motivace něco změnit s rasovými předsudky se v něm nahromadila i po návratu do Japonska, kde byl jako míšenec odsuzován a nucen k nedůstojné práci popeláře.

I proto podle vlastních slov po návratu do Česka rozběhl vlastní byznys, ve kterém vozil Japonce do Evropy a postupně směřoval k pozici zástupce českého turistického byznysu. Tam kromě jiného zdůrazňoval nutnost otevřít český turistický trh také cestujícím z nových, pro Čechy netradičních destinací. Naopak, na materiálech s manekýny převlečenými do arabských atrap či muži černé pleti promoval exotické dovolené.

„Chybně přeceňuje význam zahraničního turisty pro region. I přesto, že ekonomický význam importovaného eura či dolaru je nesporný, konkrétně pro jižní Moravu (na rozdíl např. od Prahy kde T.O. podniká) je mnohem významnějším a strategicky důležitějším turistou turista český. Většina provozovatelů ubytovacích i restauračních zařízení potvrdí, že český klient není méněhodnotným klientem, je tomu spíše naopak. Podstatná část výnosů z turismu regionu pochází a bude pocházet z domácího cestovního ruchu,“ musela Asociace cestovních kanceláří České republiky v stanovisku z roku 2009 krotit Okamurovo propagování cizinců, utržené z řetězu.

„Při sledování neskutečné smršti jeho názorů na vše, v jakoukoliv denní i noční hodinu, se nabízí otázka, jak dlouho ještě tomuto podnikateli budou procházet jeho většinou nepřesné a mylné informace. Tomio Okamura, jako viceprezident jedné z asociací cestovních kanceláří, bohužel prostoru v médiích využívá převážně k sebeprezentaci či prezentaci „své“ asociace. Jeho vyjádření se ale bohužel již po mnoho měsíců, místo kvalitních odpovědí skutečného odborníka, podobají spíše populistickým vyjádřením politika schopného odpovědi kdykoliv, komukoliv, na cokoliv. Znalost problému a jeho korektní analýza však většinou chybí,“ zhodnotil Okamurovo vystupování ředitel Region s.r.o. Roman Šikuta.

Dnes sice ona chuť na sebeprezentaci zůstala črtou Okamury, avšak jinak je všemu jinak a z bojovníka proti xenofobii se postupem času vyklubal čelní bijec všeho cizího. I během politického výkonu práce však mimo světel kamer někdy klopýtne.

Stalo se mu to třeba u v loni předkládané novely azylového zákonu. Nezařazený poslanec, kterého vlastní hnutí Úsvit vyloučilo kvůli podezřením z tunelování stranické pokladny, hlasoval pro větší podporu žadatelů o azyl.

Situaci předcházelo týdenní PR běsnění, během kterého Okamura odmítal zjednodušování azylového řízení, tedy právě cíl vládní novely zákona.

Úprava zákona třeba zvyšovala rozpočet obcí, které provozují zařízení pro uprchlíky, určila také osmikorunovou denní odměnu za jednoho uprchlíka. Uprchlíci díky novele mohou získat pracovní povolení už po půlroce od příchodu do Česka.

Tomio Okamura hlasoval pro znění celého zákonu i jeho pozměňovací návrhy. Odpůrce Islámu, který se obává teroristických útoků páchaných v tuzemsku, se třeba při hlasování o možnosti odepřít azyl z důvodu spáchání trestného činu zdržel.

Podpořil naopak zavedení finanční podpory pro uprchlíky. Nepochopitelná schizofrenie populisty se projevila při podpoře pozměňovacího návrhu, podle nějž si žadatel o azyl může vybrat pohlaví osoby, která s ním povede pohovor.

V reakci na medializované informace o jeho podivném protichůdném hlasování Okamura reagoval jako klasik. Server Hlidacipes.org, který na hlasování upozornil, označil za lháře, placené penězi George Sorose.

Podobně lživou kampaň vidí věčně ukřivděný politik také za informacemi o podnikání jeho poslaneckého kolegy Lubomíra Volného. Ten jako člen hnutí, které má bojovat proti příživníkům a parazitům, pronajímá byty ostravským Romům, kteří si jiné bydlení najít nedokážou. Problémem je, že za rozpadlé bytovky platí nájmy jako v centru Prahy.

Okamura zkrátka tvrdí, že se svého poslance na byznys neptal, a jako důkaz, že jde o správného zástupce, mu postačuje dvojnásobný volební úspěch obchodníka s chudobou.

Úryvek publikace Politika s.r.o. Na její vznik nyní autor shání podporu formou crowdfundingové kampaně na serveru Hithit.cz.