Zpátky v žumpě východního buranství. Rasismus Čechů roste, poděkujme i Zemanovi

Rozběhla se nám tu nová diskuze. Spustil ji nizozemský ministr zahraničí Stef Blok, který prohlásil, že ve východních zemích Evropy nemají imigranti příliš dobré vyhlídky na kvalitní život. Na uzavřeném jednání v Bruselu také dodal, kdyby migranti jiné barvy pleti přišli do Prahy či Varšavy, „tak by je tam asi zbili“.

Následovala hrdinská obrana našeho národa pány Babišem a Hamáčkem. Babiš prohlásil, že Češi jsou solidární a tolerantní a Stef Blok by se měl spíše zamyslet nad tím, že nizozemští opilí turisté zmlátili nedávno českého číšníka. Jan Hamáček zase řekl, že nizozemský politik naši zemi nezná.

Postoje našich představitelů nejsou překvapením, neboť žijeme v době marketingové politiky, kdy se politická poselství řídí vášněmi davu. Jako komentátor si ale mohu dovolit říci Janu Hamáčkovi, že naši zemi známe a víme, jaké tendence má v posledních letech česká společnost. Nizozemský ministr zahraničí situaci sice zveličil, aby v diskuzi politiků z evropských zemí upoutal pozornost, ale jeho výrok má bohužel částečnou oporu v exaktních datech.

Jistě, na ulici běžence nebijeme. Mimo jiné proto, že je tu vůbec nemáme. O tom, že se u nás lidé jiné barvy pleti bojí více než v západních zemích, nelze ovšem vůbec pochybovat. Náš server publikoval před časem příběh arabského taxikáře z Tunisu, který běžně naráží na ostré projevy nenávisti a kvůli jeho původu mu nikdo nechce v Praze pronajmout byt.

Je ověřenou realitou, že míra rasismu se v České republice za posledních dvacet let a zejména v době vlády Miloše Zemana nebezpečně zvýšila. Čísla z nedávno zveřejněného výzkumu sociologů z Masarykovy univerzity jsou děsivá. Jedná se o opakovaný rozsáhlý výzkum, který spadá do širšího výzkumného projektu „European Values“. Pojďme se podívat na čísla, jež dokumentují strmý nárůst rasismu v české společnosti:

V roce 1999 by příslušníky jiné rasy nechtělo mít za sousedy jen 10 procent Čechů. V roce 2008 to ale bylo už 21 procent a v roce 2017 to je už 33 procent! Třetina národa se tedy zcela otevřeně hlásí k rasismu.

To ale není všechno. Muslimy dnes odmítá celých 58 procent Čechů. Je zřejmé, že když se řekne slovo „rasa“, tak se ještě dost lidí ostýchá jít s kůží na trh. Jakmile se ale řekne „muslim“ tak už zábrany civilizovaných lidí padají a nadpoloviční většina společnosti se hlásí k zcela odpornému náhledu na svět. Před deseti lety přitom muslimy odmítalo 29 procent a v roce 1999 to bylo jen 15 procent.

Nenávist k Romům je pro Česko již tradičním jevem. I zde je ale hodno zaznamenání, že za dvacet let narostl odpor vůči nim ze 40 procent na 64. Anebo možná odpadlo vědomí, že se k takové inklinaci člověk nemá ve slušné společnosti hlásit.

Šokující skutečností je, že s nárůstem odporu a nenávisti vůči odlišným rasám a kulturám se v české společnosti  masivně přidává i antisemitismus. Zatímco v roce 1999 odmítalo mít za sousedy Židy pouhá 4 procenta Čechů, tak nyní je to skoro dvacet procent! Takovou cestu ušla za dvacet let společnost, v níž byli Židé z větší části vyvražděni během nacistické okupace. Že se nestydíme.

Toto jsou tvrdá a ověřená čísla. Tuhle pravdu neututláme.‬ Samozřejmě je nesmyslné vztahovat soudy o rasismu na všechny Čechy. Necivilizované projevy směrem k odlišným rasám jsou ale v české společnosti výrazně častější než u západních národů. Byli jsme léta na dobré cestě k vyššímu kulturnímu standardu, ale po nástupu Zemana a ruské propagandy jsme spadli zpátky do žumpy východního buranství.

Tím vůbec neříkám, že máme vítat všechny běžence. Snahy mírnit a omezovat ekonomickou imigraci jsou legitimní a pro stabilitu evropských zemí nezbytné. Nesmí je ale provázet zlá nenávist, která člověku špiní duši a otravuje celou společnost temnými proudy, které tak dovedně využívají všichni političtí lumpové. Proto je třeba se zamyslet nad tím, kam směřujeme, jestliže je u nás atmosféra rasové nenávisti zcela reálným a velkým problém naší země.

Rozšířené buranství české společnosti je pro nás smutnou a zahanbující realitou této doby a je třeba se mu bránit.

Poznámka na závěr: Nizozemský ministr zahraničí Stef Blok se údajně hodlá za své přehnané tvrzení omluvit a k incidentu, při němž nizozemští opilci zmlátili českého číšníka, řekl, že se za své spoluobčany stydí.