Prezident Miloš Zeman se v posledních dnech opět chová naprosto neuvěřitelně. Je dobré si proto připomenout jeho východními přáteli inspirované chování, kterým by rád podpořil totalitní uspořádání České republiky.

1) Prosazování znárodňování

Jeden z posledních památných výroků. Podle prezidenta by měly být OKD znárodněny. Ano, tak se v demokratických zemích řeší problémy. „Prezident republiky vyjádřil názor, že v první řadě je zapotřebí pomoci horníkům této společnosti a v druhé řadě uchovat v rozumném rozsahu těžbu v perspektivních dolech. Odmítl naproti tomu jakékoli výpalné těm, kdo OKD vytunelovali,“ uvedl Jiří Ovčáček.

2) Zásahy proti demonstrantům a lidem opačného názoru

Vlajky na pražské FAMU, které zkoumala hradní ochranka. Zásahy proti těm, kdo si dovolili nesouhlasit s návštěvou čínského prezidenta, ačkoli pouze drželi vlajku. Nevpuštění demonstrantů na místo ohlášeného setkání… A pak můžeme vzpomenout na osvětimanský zájezd na Albertov a Pražský hrad. Stačí?

3) Označování názorových odpůrců za blázny

„Váš nevděčný úděl často spočívá v tom, že bráníte projevu duševně nenormálních lidí, a v tom jste tak trochu podobní psychiatrům,“ sdělil Zeman policistům, kteří bránili občanům v demokratických projevech nesouhlasu. Koho a v jaké době to jen připomíná?

4) Odsuzování politických vězňů

Političtí vězni ve spřátelených režimech, to je něco, co se rozhodně nehodí do krámu. Proto je dobré co nejvíce urazit Nadiju Savčenkovou (podle Zemana vražedkyni) nebo členky skupiny Pussy Riot (když na to přijde, ve veřejnoprávním rozhlase se může říct i k*unda). V Rusku totiž nikoho nespravedlivě nestíhají.

5) Ocenění pro manželku, medaile pro kamarády

Že si Miloš Zeman udělal z předávání ocenění 28. října už dávno soukromou party, si pravděpodobně povšiml každý, kdo si pamatuje, kdo mu pomáhal ve volební kampani. Namátkou jmenujme Filipa Renče, Jiřinu Bohdalovou nebo Františka Ringo Čecha. A když už by to bylo příliš nápadné i na Zemana, první dámu lze ocenit i jinak. Třeba tak, že o tom rozhodne Kancelář pražského hradu.

6) Kimirsenovské projevy

Miloš Zeman dobře ví, komu poděkovat. A jako vrchní velitel ozbrojených sil to udělá, i kdyby úplně všichni byli proti němu. Že policie funguje tak, jak se to hodí jemu, je rozhodně potřeba ocenit.

7) Ignorace ústavních zvyklostí

Na to, že si Miloš Zeman jmenoval vládu v čele s Jiřím Rusnokem podle svého, se nesmí zapomínat. Svým voličům totiž slíbil, že je zbaví tehdejší vládnoucí pravicové koalice, ač k tomu prezident naprosto nemá pravomoci. A když náhodou dopadnou volby jinak, než si přál, je potřeba alespoň zkusit nějaký malý puč. Nejlépe v Lánech.

8) Hra na nejnižší pudy voličů

Strach, to je nejmocnější zbraň. Zeman by si pravděpodobně musel uprchlickou krizi vymyslet, kdyby žádná nebyla, protože jinak by se třeba někdo začal ptát i na jiné věci, a to se rozhodně nikomu nehodí. Přišlo to v nejvhodnější dobu a svými výroky o islámu se Zeman i pro mnohé odpůrce stal volitelným, ne-li přímo zachráncem hrdé české kultury.

9) Znevěrohodňování novinářů

Ano, všichni novináři jsou „kýmsi placeni“ a jsou to „ostrůvky negativní deviace“. Jistě, vůbec nejlepší by bylo všechny zestátnit a předsedou cenzurní komise by se mohl stát Jiří Ovčáček. O tom, co se může a nemůže psát, se poučil v Haló novinách.

10) Nálepkování

Kulturní fronta, pražská kavárna, samozvané elity… Když dojdou argumenty, je třeba zesměšňovat. I když to třeba zní jako z Rudého práva. Za chvíli přijdou i zaprodanci a samozvanci, to se nemusíme bát.