V pátek 10. března oznámí prezident Miloš Zeman, zda se bude znovu ucházet o post hlavy státu. I když už je asi dávno rozhodnuto, tady je výčet alespoň několika důvodů, proč by to znovu dělat neměl.

• Hulvátství. Náš pan prezident se neumí příliš chovat, což od opilosti nad korunovačními klenoty dokázal mnohokrát, naposledy trapným vtípkem o „přeříznutí aktivistek“. Haha.
• Zeman je nejen příznivcem, ale spíše kolaborantem s Ruskou federací, která představuje jednoznačné riziko. Dává to najevo nejen výroky (typu schvalování okupace Ukrajiny), ale těžko říci, kdo bude jeho kampaň platit. Spíš lehko.
• Čína. Další spojenec. Ukázalo se to zejména při skandální návštěvě čínského prezidenta, který navíc nasliboval investice, které ovšem nikde nevidíme.
• Vratislav Mynář neboli kancléř bez prověrky. Prezident v jeho případě opět lhal o tom, že jej odvolá, a stále to neudělal. Je tak možné, že by Mynář byl kancléřem i v dalším volebním období.
• Nerespektování ústavního pořádku. Miloš Zeman neústavně jmenoval vládu svých přátel, které ještě navíc označoval za odborníky. Několikrát více než posunul hranice ústavnosti, a tak nikdy nevíme, čeho bychom se ještě mohli dočkat.
• Andrej Babiš. Spojenectví těchto dvou osob je tím nejnebezpečnějším, co Českou republiku čeká, zejména pokud oligarcha usedne na premiérském křesle.
• Ignorace zahraniční politiky České republiky. Tu totiž určuje vláda – a pořád ještě jsme členy Evropské unie a NATO – tam jsou naši hlavní spojenci a Zeman by si to měl uvědomit. A to i u jiných lidí, než je Donald Trump.
• Neustálé trapné řeči o migraci, o mladých mužích s iPhony, případně útoky na Norsko, které „krade děti“. Tohle všechno je jen další ostudou pro naši zemi.
• Státní vyznamenání. Další oceňování kamarádů, spojenců v kampani, případně bývalých komunistů, na Pražský hrad nepatří. Doufejme tedy, že 28. října 2017 proběhne naposledy.
• Jiří Ovčáček. To je taková marginálie na konec. Nevychovaný státní úředník, který se vyjadřuje úplně ke všemu, i když na jeho názor nejen není nikdo zvědavý, ale ani mu podobná vyjádření nepřísluší, nemá jako reprezentant nejvyššího ústavního činitele vůbec existovat.