Zoran Milanović FOTO: flickr.com
FOTO: flickr.com
PŘEDVOLEBNÍ DENÍK / Pro nadávky nejde daleko, Ukrajina je zkorumpovaná, Majdan byl státní převrat a Rusko stejně vyhraje, protože je neporazitelné. Takový je staronový prezident Chorvatska Zoran Milanović, který drtivě vyhrál nedělní prezidentské volby a obhájil tak svůj post chorvatské hlavy státu. Proruská lobby v Evropské unii může zase slavit a my jen znovu musíme konstatovat, že rozhodnutí Chorvatů se týká i naší vlastní situace.
Milanović, který léta vedl podobně jako Miloš Zeman sociálně demokratickou stranu, získal impozantních 74,58 procenta, zatímco jeho soupeř Dragan Primorac, kandidát proevropského vládního tábora, byl poražený na hlavu, když dosáhl jen na čtvrtinu hlasů.
Stejně jako Miloš Zeman zastával dříve Milanović proevropské postoje a jako bývalý premiér je rovněž letitým harcovníkem chorvatské politiky. Pochází z komunistické rodiny, uvádí se i, že sám těsně před pádem komunismu koketoval s totalitním režimem a o jeho rodinném pozadí se v Chorvatsku mluví jako o „rudé šlechtě“. Po ruské invazi na Ukrajinu pocítil už v roli prezidenta výraznou potřebu házet středopravicové vládě Chorvatského demokratického společenství premiéra Andreje Plenkoviće klacky pod nohy při její pomoci Ukrajině.
Chorvatská prozápadní a proukrajinská vláda má sice od roku 2016 stabilní podporu, ale opírá se nyní jen o slabou většinu v parlamentu. Prezident v Chorvatsku má obdobné postavení jako v Česku, takže jeho šprajcy jsou spíše symbolické, ale pro Plenkoviće je Milanovićovo vítězství špatnou zprávou. Nadále se budou vzájemně obviňovat. Milanović vzkazuje Plenkovićovi, že je ukrajinský agent, a Plenković kontruje tím, že Milanović je ruský agent. Prostě normální evropská země v roce 2025.
To, v čem se nám chorvatská situace ještě podobá, je používání naprostých lží. Podle Milanoviće Západ spolu s Ukrajinou nerespektoval Minské dohody, a tak vlastně k válce na Ukrajině došlo vinou Západu. Prostě Rusko je nevinné a vlastně asi nemůže za všechny ty vraždy civilistů, které provádí. Milanović dále třeba tvrdí, že Ukrajina chce rozpoutat jadernou válku a že Rusko oprávněně cítilo po ukrajinském Majdanu bezpečnostní hrozbu.
Jakoby někdo Putinovu říši reálně ohrožoval. Ve skutečnosti Vladimir Putin cítil ze strany Ukrajiny a Západu jenom jednu jedinou skutečnou a hmatatelnou hrozbu. Totiž, že se i v Rusku odehraje prozápadní obrat a lidé budou chtít žít důstojně a svobodně. A tuto hrozbu opravdu Putin radikálně zarazil a ruská společnost si to nechala líbit. Žádné další ohrožení již Putinově Rusku skutečně nehrozí, kromě jeho vlastních problémů.
Proč po celé Evropě rostou jako houby po dešti antiliberální strany a vítězí proruští politici? Měli bychom si jasně uvědomit, že skutečným předmětem rozhodování našich podzimních parlamentních voleb nebude žádná penzijní reforma, digitalizace nebo bytová výstavba. I ceny elektřiny budou jen záminkou k vyhrocené válce o kormidlo lodě českého státu. O to, kudy bude plout. Budeme rozhodovat o tom zda se na dalších pár let udrží v Česku liberální demokracie, nebo ne. Třetí cesta někde mezi ve skutečnosti není.
Je tu ještě jedna nepříjemná analogie s našimi domácími demokraty. Prozápadní kandidát na chorvatského prezidenta profesor genetiky Dragan Primorac se sice ukázal jako rozumný a konstruktivní člověk, ale bohužel také jako slabý politik. A řekněme to natvrdo: Žijeme ve světě, kde slabost demokratického politika je nenapravitelný hřích.
