PŘEDVOLEBNÍ DENÍK / V zasněženém nedělním ránu jsem si v malém městečku na Vysočině zakoupil u benzínové pumpy noviny Naše Pravda. Byly tak nápadně vystavené, až jsem si řekl, že u mě se jejich společenská škodlivost sníží. Navíc se budou hodit na podpal. Ale trochu jsem se začetl. Stav naší země je podlé této „Jejich Pravdy“ naprosto alarmující, protože tu vládne asociální vláda. Členové KSČM ale bojují proti bídě a rozdávají chudým teplou polévku.
Komunistická tiskovina ukazuje zvláštní svět, který nemá moc společného s realitou, v níž žijeme. Komunistům se ovšem daří vytvářet zdání, že jsou součástí širokého a masového odporu vůči zlé moci. Proto prezentují s vysokým respektem třeba i názory exprezidenta Václava Klause. A nepřekvapí, že Andreje Babiše zde rovněž nacházíme mezi kladnými postavami.
Lze dokonce říci, že celé vystupování opozice je zde prezentováno tak, jako by to všechno byli poslanci komunistické strany. KSČM sice nemá ve sněmovně ani jednoho zástupce, ale její názory dost dobře reprezentují poslanci ANO a SPD. Mentální spojenectví s Babišovým ANO je viditelné na první pohled. Noviny Naše Pravda by se mohly okamžitě přejmenovat na Babišovu Pravdu.
Komunisté se také ošívají nad nálepkou „dezoláti“. To se nelze divit. Vždyť hlavní charakteristikou rozložené (tj. dezolátní) mysli je dojem, že někdo může mít „svoji pravdu“. Nemůže. Pravda nikomu nepatří.
Kdo je tady nešťastný
Komentátorka Lída Rakušanová na ČRo PLUS upozornila tento týden na paradox výzkumů veřejného mínění. Zatímco většina voličů považuje současnou vládu za špatnou, v jiném průzkumu stejné instituce většina Čechů uvádí, že vede spokojený život.
Nejde ale o to, že se lidem v Česku daří dobře navzdory špatné vládě nebo že osobní život nesouvisí s politikou. Česko se totiž, jak upozorňuje Rakušanová, „objevuje pravidelně i v první dvacítce zemí z celkem 109 států na tzv. Celosvětovém indexu štěstí. Ten vydávají renomované instituce, jako je například Gallupův ústav v New Yorku nebo Výzkumné centrum v Oxfordu. A vycházejí přitom z výzkumu takových faktorů, jako je hrubý domácí produkt, vnímání úrovně korupce, svobodný způsob života, sociální zázemí nebo délka dožití v té které zemi“.
Jak se to stane, že právě naše společnost, tedy 18. nejšťastnější společnost světa, má tak špatnou vládu? Vysvětlení najdeme ve dvou slovech: Naše Pravda. Je to prostě jenom „jejich pravda“. Nic víc.