PŘEDVOLEBNÍ DENÍK / Titulek tohoto článku může na někoho působit jako hysterické přehánění. Copak Babišovo ANO není také demokratickou stranou? Copak nás chce Babiš odvést z Evropské unie a NATO? Nebo chce zavádět nějaké represe vůči svým kritikům? Uvidíme. Jisté je ale jenom to, že nám to Babiš určitě nepoví před volbami. Co by bylo po volbách, které by ho opět vynesly do pozice premiéra, to se můžeme jenom dohadovat.
Při takových odhadech, co by dělal Babiš v roli vládce Česka, si může každý z nás vybrat podle svého osobního nastavení. Každý z nás si může vybrat, jak to vidí a jaký postoj je mu nejbližší. Zde jsou tři možnosti:
A/ Babiš nikoho neohrožuje a ANO prostě jenom bude rozhazovat veřejné peníze. Nic horšího se nestane. Z toho vyplývá, že není důvod k hysterii a k panice.
B/ Babiš sice neuznává pravidla hry, zaklekával na konkurenci, čerpal dotace a obsazoval média svými lidmi, ale už si svoji moc užil a nebude o nic horší než dříve, takže to přežijeme a zvládneme to, protože česká demokracie je natolik robustní, že Babiše zase přežije, jako ho už přežila. Musíme ho bedlivě hlídat, aby nedělal přešlapy a pak to bude OK.
C/ Babiš je mnohem nebezpečnější než dříve proto, že během svého předchozího působení ve vládě se snažil zalíbit evropským politikům a chtěl, aby ho vzali mezi sebe. Navíc byl v liberální frakci v Evropském parlamentu. Teď, když vstoupil do softfašistické a proruské frakce s Viktorem Orbánem, už nebude mít žádné ohledy. Z toho plyne, že Babiš stejně jako Orbán v Maďarsku udusí opozici a veřejnou kritiku, bude mnohem více zneužívat veřejné peníze pro svůj byznys a státní správu pro své zájmy. A hlavně: Vzhledem k postupujícímu rozkladu západní demokracie vklouzne do proudu nastupujícího fašismu a otevře pod heslem míru dveře vlivu Putinova Ruska.
Jistě, máme svobodu říci, čemu z toho věříme. Kdo nechce mít žádné problémy, vybere si A. Kdo je opatrnější, ale optimističtější, vybere si B.
Přiznám se, že jsem si vybral variantu C. Prostě proto, že asi nedělám žádné iluze.
Nový spolupracovník deníku FORUM 24 Jan Vávra napsal, že nás čeká podobný zvrat jako v roce 1989, ale s opačným znaménkem. To by znamenalo konec liberální demokracie. Konec plně svobodných médií, konec právních jistot, riziko skryté či otevřené tyranie. Toto všechno je nyní skutečně reálnou hrozbou. A je jasné, že softfašismus je na postupu a dokáže mít mnohem lidštější tvář než klasický fašismus před sto lety. Tím ale může být nebezpečnější.
Můžeme si o našich demokratických stranách myslet cokoli, ale na jejich úspěchu v podzimních volbách závisí osud liberální demokracie v Česku. Když uspěje SPOLU, STAN a na levici Piráti, můžeme nástupu softfašismu zabránit. A zabráníme tím i tomu, aby po softfašismu nepřišel hardfašismus.
Kdybychom viděli ještě nějakou další demokratickou stranu, tak fajn. Ale nevidíme ji.
Každý, komu záleží na plně svobodné a suverénní České republice, a tedy i na osudu liberální demokracie, ten tohle všechno bere smrtelně vážně. A nejde o hysterii, ale o realistický pohled na naší situaci.
Proto se musíme postavit prodavačům strachu.