PŘEDVOLEBNÍ DENÍK / Naše jistoty se mohou rozplynout jako sen, o němž jsme věřili, že je pevnou realitou. Když Donald Trump nyní oznamuje, že by Spojené státy americké mohly ovládnout Kanadu a Grónsko, zdá se, že navrací svět do doby barbarského imperialismu.
Existuje pro to nějaká omluva či vysvětlení? A nebo budeme přihlížet tomu, jak Dánsko přijde o část území, jako přišla Ukrajina o Krym? Kde jsme se to ocitli?
Pro kontext Trumpova chování je třeba říci, že stejné principy vlády silnějšího nastoluje nejen ruský car Vladimir Putin, ale jinou formou i mocná Čína, kde vládne faktický císař Si Ťin-pching.
Má tedy demokratický svět reagovat na hrozby těchto totalitních mocností tím, že se přizpůsobí jejich praktikám? A nebo svět dospěl až tak daleko, že se jim nejsilnější země NATO musí přizpůsobit, aby nevyklidila mocenské pole?
To jsou otázky, na něž se těžko hledá odpověď. Ale destrukce civilizace a elementární důstojnosti jsou příliš vysokou cenou za obranu západního teritoria. Pak už by Západ nebyl Západem.
Americkou zahraniční politiku neurčují pouze tiskové konference budoucího prezidenta. Nastupující ministr zahraničí Marco Rubio je přeci jen o poznání normálnější politik. Pak je tu také Kongres. Spojené státy jsou parlamentní demokracií, a i přes prezidentský systém výkonné moci Donald Trump není císař ani Vůdce, třebaže se již o něm mluví jako o nové inkarnaci Benita Mussoliniho.
Logika fungování systému americké demokracie je natolik robustní, že se jí bude Trump nejspíš muset hodně přizpůsobit. Ale postupný rozklad norem a pravidel, k němuž Trump přispívá, může těžce poškodit soudržnost západního světa i samotný systém pravidel.
Ještě – doufejme – nehrozí válka mezi dvěma členy NATO o Grónsko. To, co se ale děje, je nastolení barbarství a primitivismu ve velkém stylu. A to se nás bude týkat. S tím tu nyní již svádíme zápas a naši domácí barbaři se už třesou, že s blížícími se volbami nastává znovu jejich chvíle.
Může se nám stát, že se jednou probudíme a už nebudeme žít v demokracii a v právním státu. Jmenování Lenky Bradáčové do pozice nejvyšší státní zástupkyně po její pilné práci pro Babišovu propagandu a také proti reorganizaci policie zapadá do tohoto obrazu destrukce hodnot a elementárních principů civilizovaného prostředí a právních jistot. To však neznamená, že na tyto principy zapomeneme, rezignujeme na ně a přizpůsobíme se všem těm velikým hráčům.