Miloš Zeman a Vladimir Putin FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
PŘEDVOLEBNÍ DENÍK / Ve Varšavě se v pátek konalo slavnostní zahájení polského předsednictví Evropské unie. Hlavním tématem byla obrana Ukrajiny a celé Evropy před agresivním Putinovým Ruskem. Podle polského premiéra Donalda Tuska i předsedy Evropské rady Antonia Costy je zastavení ruské agrese tím nejdůležitějším úkolem této doby. Nelze než souhlasit.
Ve stejný týden přišla ze Švýcarska zpráva, že Spojené státy uvalily sankce na tamního právníka, který spravoval ruské peníze s napojením na Vladimira Putina, přičemž v Česku z nich financoval prezidentskou kampaň Miloše Zemana. Zjednodušeně řečeno: Rusko poslalo Zemanovi přes Švýcarsko dárek 13 milionů korun. Potvrdila se tak dosavadní zjištění českých reportérů, z nichž jasně plynulo, že Zemanovi k prezidentování v Česku napomohl Putinův režim. Také to tu podle toho vypadalo. A poučili jsme se z toho málo, ne-li vůbec.
Ruská nepřátelská manipulace a snaha dosazovat do čela evropských zemí sobě blízké politiky je vedle vojenského dobývání Ukrajiny nyní tou nejhorší formou agrese. K čemu nám budou supermoderní letadla F-35 nebo skvělé tanky Leopard 2A8, když se řízení českého státu zmocní znovu nějaký přisluhovač nepřátelské a agresivní říše?
Kolaboranti jako oběti
Evropa má tento problém hned v několika zemích. Maďarský premiér Viktor Orbán, slovenský premiér Robert Fico, rakouští Svobodní, kteří jsou nejsilnější stranou v Rakousku, německá AfD či rumunský proruský prezidentský kandidát Călin Georgescu. Všichni tito lidé otevřeně slouží Putinovým zájmům. Přitom tím, jak si Putinovi kolaboranti hrají na utlačované oběti, narůstá vážný problém.
Rakouští Svobodní v čele s obzvlášť proruským předsedou Herbertem Kicklem mají zablokovaný vstup k moci od parlamentní většiny a prezidenta. Jenže právě proto jim nadále rostou preference, které už překročily 35 procent. Postoupení Călina Georgesca po prvním kole rumunských prezidentských voleb do druhého kola zrušil tamní ústavní soud kvůli napojení na Rusko. Samozřejmě i zde tento postup proruskému kandidátovi pomáhá, neboť tímto se soud na základě informací tajných služeb postavil proti rozhodnutí voličů. Ruská ingerence do voleb byla jednoznačná, ale je velkou otázkou, zda kvůli tomu bylo rozhodnutí voličů nelegitimní.
Jakou máme možnost bránit se ruskému vměšování? Jak lze podle zákona zabránit očividným vlastizrádcům, aby se dostali k moci? Vládní koalice nedávno prosadila zpřísnění trestního zákona při spolupráci s cizí mocností s cílem poškodit Českou republiku. Jak bychom ale takovou úmyslnou snahu dokazovali Miloši Zemanovi před soudem v řeči práva a důkazů, třebaže jeho poškozování odolnosti Česka před subverzí totalitních států Východu bylo zcela očividné?
Mnoho otázek, málo odpovědí
Na tyto otázky musíme hledat odpovědi. Nyní je totiž stále nemáme. Určitě je namístě připravovat další zákony proti vnější manipulaci naší domácí politickou soutěží, aby byly finanční toky z Ruska k našim politikům a k některým pseudomédiím zastaveny. Ale tou hlavní obranou je morálka a občanská dospělost většiny obyvatelstva. V tomto ohledu je pro bloudící Středoevropany dobrým příkladem Polsko, kde se žádný spor o zahraničněpolitickou orientaci a o agresivní podstatu Putinova Ruska nevede. Není tam totiž o čem debatovat, protože v tom existuje shoda vlády s opozicí, a to navzdory tamnímu vypjatému vnitropolitickému konfliktu.
Antonio Costa pronesl při páteční slavnosti ve Varšavě tyto pravdivé věty: „Polsko je zdrojem odolnosti v době, kdy autoritářství a populismus ohrožují naše hodnoty.“ V této souvislosti připomněl, že se Evropská unie zrodila jako mírový projekt po druhé světové válce. „Potřebujeme posílit naši bezpečnost, abychom zajistili mír v Evropě. Proto musí naší nejvyšší prioritou zůstat Ukrajina. Letos musíme nadále stát na její straně.“
A právě proto je nutné hledat cestu, jak se bránit kolaborantům, kteří tento mír ve skutečnosti ohrožují nejvíc. A nezapomínejme na to, jak se ruská propaganda vždy radovala z úspěchů Andreje Babiše. Jakkoli své inklinace na stejnou světovou stranu zatemňuje. Již nyní víme, že ho proruské síly považují za svůj výtah k moci.
