Josef Abrhám FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Člověk občas propadá panice, co po něm zůstane, až jednou nebude. Pracuje dost? Josefa Abrháma, který odešel v 82 letech, necelý rok po své milované ženě Libuši Šafránkové, tohle na konci života trápit nemuselo. Podívejme se na filmové a televizní role, které definovaly jeho výjimečnost.
1. Partie krásného dragouna (1970): Tady se do Josefa prvně zamilovaly i holky, které nechodily do Činoheráku. Nádherná kreace krásného prvorepublikového vojáčka s namalovaným knírkem pod nosem. Prostě: pravda, že uniforma dělá chlapa, v přímém přenosu. A fackovaná s Menšíkem? Šlehačka na dortu.
2. „Marečku, podejte mi pero!“ (1976): Třídní učitel frajerů, kteří se do školy vrátili z práce, disponuje neskonalou shovívavostí. I ta má ovšem svůj strop. Ten je proražen ve slavné scéně, kdy jej přijde do sborovny popohánět Hujer. Pak, konstatuje kantor, začne snaživost hraničit s drzostí.
3. Kulový blesk (1978): Jedna z nejkrásnějších postav českého filmu, vmanévrovaná do situací, v nichž vůbec nechce být. Ventilem jeho frustrace se stane slavná ožralecká scéna nazvaná „vraťte mi ty housle“. Abrhámův Knotek je rovněž u dojemné scény, v níž se operní zpěvák loučí se svým bytem a životem zároveň.
4. Vrchní, prchni! (1980): Ikonická role chlapíka, který se díky svému geniálním nápadu ocitne na šikmé ploše. Vrána jako inženýr Králík by bezpochyby uzemnila i Monty Pythons. Zajímavé je, že Svěrák psal roli původně pro Petra Nárožného.
5. Trhák (1980): Role půvabná svým čirým nesmyslem. Agronom stojící ve sněhobílém bílém kabátě, roláku a čepici uprostřed pole plného hnoje nepřestává být esencí elegance. V tom mohl Josefovi konkurovat pouze Juraj Kukura, jemuž agronom nakonec přebral Hanu Zagorovou.
6. Svatební cesta do Jiljí (1983): Nestárnoucí komedie se skvěle napsaným „voice overem“ pro Josefovu postavu. Nefalšovaná chemie mezi skutečnými manžely – jakousi útrpnost a smíření se s osudem uměl Abrhám zahrát geniálně.
7. Konec starých časů (1989): A tady máme dokonalý protiúkol. Na šlechtickém sídle vlastněném buranem se objeví domnělý ruský kníže Alexej Megalrogov. Pokud chcete, aby divák uvěřil, že charisma toho podvodníka funguje na všechny ženské (i muže) v domě, není nic snadnějšího – obsaďte Josefa Abrháma.
8. Člověk proti zkáze (1989): Dobrý příklad hercova až hollywoodského ponoru do skutečné postavy spisovatele Karla Čapka. Chůze, melodie řeči – naprosto autentický výkon vzdálený jakékoli karikatuře.
9. Šakalí léta (1993): Zase nová poloha, malý člověk bičovaný plynutím dějin. Dost často jsem si na něj vzpomněl během covidu, když lidé přicházeli o chuť k jídlu. Scéna, kdy dejvický policista euforicky nachází ztracené chutě okurky a octa, je nezapomenutelná.
10. Nemocnice na kraji města (1977, 1981): To nejlepší nakonec. Doktor Blažej, jedna z nejlépe napsaných postav Dietlova seriálu. Z dobrého, leč lehkomyslného ortopeda, karbaníka a holkaře se mění v mstivého primáře a nakonec v lékaře, jenž v sobě nachází pokoru. Řev Blažeje na mladého Sovu si pouštím vždycky, když se mi zdá, že je svět až příliš idylický.
